Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun

19.03.2025 Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)

Český průmysl po třech měsících poklesu v listopadu rostl

07.01.2022 Stavební výroba v Česku loni v listopadu zpomalila meziroční růst na dvě procenta z říjnových 3,7 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se meziročně zvýšilo o 5,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Český průmysl po říjnovém poklesu o téměř pět procent v listopadu meziročně vzrostl o 1,6 procenta.
Meziměsíčně zůstala stavební produkce na stejné úrovni. Inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, na rozdíl od toho pozemního o čtyři procenta kleslo. "Listopadové stavební výkony byly velmi podobné těm říjnovým a stavební produkce dále meziročně rostla díky pozemnímu stavitelství. Inženýrské stavby klesly, ale srovnávací základna byla podstatně výš než v případě těch pozemních. Oba segmenty se udržely na úrovni minulého měsíce," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Stavební výrobu zasáhl po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 propad. Od dubna 2020 vytrvale oslabovala a až od loňského května opět meziročně posiluje.
V
(Zdroj: aktualne.cz)

Češi loni v internetových obchodech utratili 223 miliard

05.01.2022 Češi loni v internetových obchodech podle dat nákupního rádce Heureka a Asociace pro elektronickou komerci (APEK) utratili 223 miliard korun, meziročně o 14 procent více. I v uplynulém roce prodeje významně ovlivnila pandemie koronaviru.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)

Ropa loni výrazně podražila, drahé kovy zlevnily

03.01.2022 Drahé kovy loni zlevnily, cena zlata klesla o sedm procent, stříbra o 15 procent. Naopak ropa zdražila o téměř 60 procent. Výrazně o desítky procent vzrostly ceny průmyslových kovů. Vyplývá to z vyjádření analytiků na dotaz ČTK. "Cena zlata se během loňského roku snížila o zhruba sedm procent na 1822 USD (39.995 Kč) za troyskou unci. Po březnovém propadu pod 1700 USD se v létě krátce dostalo nad 2000 dolarů, nicméně ve druhé polovině roku ztrácelo.
V prosinci pak jeho cena začala opět růst a celkově zlato v posledním měsíci přidalo přes dvě procenta," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Důvodem současného růstového trendu je prohlubující se inflace. Dalším stimulem je rychlé šíření nové varianty koronaviru omicron, které posílá dolů ceny akcií, dodal. Cena ropy (WTI) loni posílila o 58 procent. Důvodem je zejména omezená nabídka suroviny po covidu-19. Zároveň rychlost postcovidového oživení předčila očekávání a projevila se silnou poptávkou po černém zlatu, uvedl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. V pátek odpoledne cena severomořské ropy Brent stála 78,64 dolaru (1726 Kč) za barel. Americká lehká ropa WTI se obchodovala za 75,97 dolaru (1668 Kč) za barel.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)

Ekonomika by se příští rok mohla dostat na předpandemickou úroveň

31.12.2021 Růst české ekonomiky by měl příští rok zrychlit na 3,9 procenta z letošních 2,5 procenta. Ekonomika by se tak mohla dostat v příštím roce na předpandemickou úroveň. Zároveň by výrazně měla stoupnout inflace na průměrných 5,5 procenta z letos odhadovaných 3,8 procenta. Naopak nezaměstnanost mírně klesne. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich bude přitom inflace příští rok zřejmě největším problémem pro českou ekonomiku.
„Inflace v roce 2022 citelně zrychlí a bude patřit mezi hlavní makroekonomická témata. Pokud nedojde například k prodloužení odpuštění či snížení DPH u energií, lze začátkem roku čekat citelné zrychlení meziroční dynamiky cen patrně přes osm procent a jednociferná inflace nakonec bude ještě ‚pozitivní výsledek‘,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. O tom, jak vysoká bude průměrná inflace v příštím roce, rozhodnou podle něj data za leden. Podle Seidlera může být inflace příští rok dokonce nejvyšší od roku 1998, tehdy přesáhla deset procent. Podle odhadů bude příští rok důležitým faktorem zvyšujícím inflaci nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se bude postupně promítat v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci dále posilují problémy v globálních dodavatelských řetězcích, které vedou k zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Naopak proti růstu inflace by mělo mírně působit očekávané posilování koruny. Ta by měla příští rok podle odhadů posílit na průměrných 24,9 Kč/EUR z letošních 25,60 koruny za euro. V letech 2023 a 2024 by se podle odhadů měla inflace klesnout ke dvěma procentům.
V
(Zdroj: ihned.cz)
květen 2025
T po út st čt so ne
18 28 29 30 1 2 3 4
19 5 6 7 8 9 10 11
20 12 13 14 15 16 17 18
21 19 20 21 22 23 24 25
22 26 27 28 29 30 31 1
23 2 3 4 5 6 7 8
Dnes má svátek Zbyšek
1
Důležitý termín
1
Svátek
cardpay
martinus
náš partner