Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ekonomika by se příští rok mohla dostat na předpandemickou úroveň
31.12.2021
Růst české ekonomiky by měl příští rok zrychlit na 3,9 procenta z letošních 2,5 procenta. Ekonomika by se tak mohla dostat v příštím roce na předpandemickou úroveň. Zároveň by výrazně měla stoupnout inflace na průměrných 5,5 procenta z letos odhadovaných 3,8 procenta. Naopak nezaměstnanost mírně klesne. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich bude přitom inflace příští rok zřejmě největším problémem pro českou ekonomiku.
„Inflace v roce 2022 citelně zrychlí a bude patřit mezi hlavní makroekonomická témata. Pokud nedojde například k prodloužení odpuštění či snížení DPH u energií, lze začátkem roku čekat citelné zrychlení meziroční dynamiky cen patrně přes osm procent a jednociferná inflace nakonec bude ještě ‚pozitivní výsledek‘,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. O tom, jak vysoká bude průměrná inflace v příštím roce, rozhodnou podle něj data za leden. Podle Seidlera může být inflace příští rok dokonce nejvyšší od roku 1998, tehdy přesáhla deset procent. Podle odhadů bude příští rok důležitým faktorem zvyšujícím inflaci nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se bude postupně promítat v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci dále posilují problémy v globálních dodavatelských řetězcích, které vedou k zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Naopak proti růstu inflace by mělo mírně působit očekávané posilování koruny. Ta by měla příští rok podle odhadů posílit na průměrných 24,9 Kč/EUR z letošních 25,60 koruny za euro. V letech 2023 a 2024 by se podle odhadů měla inflace klesnout ke dvěma procentům.
V
Ekonomika by se příští rok mohla dostat na předpandemickou úroveň
27.12.2021
Růst české ekonomiky by měl příští rok zrychlit na 3,9 procenta z letošních 2,5 procenta. Ekonomika by se tak mohla dostat v příštím roce na předpandemickou úroveň. Zároveň by výrazně měla stoupnout inflace na průměrných 5,5 procenta z letos odhadovaných 3,8 procenta. Naopak nezaměstnanost mírně klesne. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich bude přitom inflace příští rok zřejmě největším problémem pro českou ekonomiku.
„Inflace v roce 2022 citelně zrychlí a bude patřit mezi hlavní makroekonomická témata. Pokud nedojde například k prodloužení odpuštění či snížení DPH u energií, lze začátkem roku čekat citelné zrychlení meziroční dynamiky cen patrně přes osm procent a jednociferná inflace nakonec bude ještě ‚pozitivní výsledek‘,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. O tom, jak vysoká bude průměrná inflace v příštím roce, rozhodnou podle něj data za leden. Podle Seidlera může být inflace příští rok dokonce nejvyšší od roku 1998, tehdy přesáhla deset procent.
Podle odhadů bude příští rok důležitým faktorem zvyšujícím inflaci nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se bude postupně promítat v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci dále posilují problémy v globálních dodavatelských řetězcích, které vedou k zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Naopak proti růstu inflace by mělo mírně působit očekávané posilování koruny. Ta by měla příští rok podle odhadů posílit na průměrných 24,9 Kč/EUR z letošních 25,60 koruny za euro. V letech 2023 a 2024 by se podle odhadů měla inflace klesnout ke dvěma procentům.
V
Ekonomika by se příští rok mohla dostat na předpandemickou úroveň
27.12.2021
Růst české ekonomiky by měl příští rok zrychlit na 3,9 procenta z letošních 2,5 procenta. Ekonomika by se tak mohla dostat v příštím roce na předpandemickou úroveň. Zároveň by výrazně měla stoupnout inflace na průměrných 5,5 procenta z letos odhadovaných 3,8 procenta. Naopak nezaměstnanost mírně klesne. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich bude přitom inflace příští rok zřejmě největším problémem pro českou ekonomiku.
„Inflace v roce 2022 citelně zrychlí a bude patřit mezi hlavní makroekonomická témata. Pokud nedojde například k prodloužení odpuštění či snížení DPH u energií, lze začátkem roku čekat citelné zrychlení meziroční dynamiky cen patrně přes osm procent a jednociferná inflace nakonec bude ještě ‚pozitivní výsledek‘,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. O tom, jak vysoká bude průměrná inflace v příštím roce, rozhodnou podle něj data za leden. Podle Seidlera může být inflace příští rok dokonce nejvyšší od roku 1998, tehdy přesáhla deset procent.
Podle odhadů bude příští rok důležitým faktorem zvyšujícím inflaci nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se bude postupně promítat v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci dále posilují problémy v globálních dodavatelských řetězcích, které vedou k zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Naopak proti růstu inflace by mělo mírně působit očekávané posilování koruny. Ta by měla příští rok podle odhadů posílit na průměrných 24,9 Kč/EUR z letošních 25,60 koruny za euro. V letech 2023 a 2024 by se podle odhadů měla inflace klesnout ke dvěma procentům.
V
Češi to umí s IT technikou, hlavně jsou však levní
20.12.2021
V atraktivitě pracovního trhu pro investory obsadilo Česko 25. místo z 75 zemí světa. Průzkum společnosti ManpowerGroup také ukázal, že zahraniční firmy oceňují v Česku především kvalifikované zaměstnance, kteří jsou navíc ochotni pracovat za nižší mzdu, než by dostávali v jiných zemích. Shodně jako české firmy si však stěžují na sílící nedostatek uchazečů ochotných za nabízené platy pracovat.
"Česko stále zůstává atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému byznysu," říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup. Co zahraniční investoři nejvíce oceňují? "Náš trh práce je zajímavý relativně nižšími náklady na kvalifikované pracovníky. To se projevuje rostoucí koncentrací pokročilé výroby, globálních IT společností, vývojových center nebo mezinárodní technické podpory," říká Rezlerová. Atraktivní je podle firem u Čechů také jejich velká digitální gramotnost.
K "minusům" českého trhu práce naopak z pohledu investorů patří nízká nezaměstnanost, kvůli níž je obsazení velkého množství otevřených pozic náročné a nákladné.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)