Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ceny energií letí vzhůru
04.10.2021
Ve Velké Británii už vznikají vtipy o tom, zda budou mít auta na co jezdit, v kontinentální Evropě se lidé zase začínají bát, aby měli v zimě čím topit. Rekord za rekordem překonává už několik týdnů za sebou historicky nejdražší elektřina. A mohutně jí sekunduje i zemní plyn, který svá historická maxima překročil v polovině týdne.
„Cena na evropském trhu prorazila hranici 1000 amerických dolarů za 1000 kubíků, a to vůbec poprvé v historii,“ uvedla ve své zprávě GECF, organizace sdružující země vyvážející plyn. Cena vychází z nizozemského TTF, což je virtuální místo, na kterém se obchoduje s plynem.
Extrémní růst je ale vidět i na lokálním českém trhu pražské energetické burzy. Aktuálně se ve čtvrtek cena plynu na další den vyšponovala až k 95 eurům za megawatthodinu. Loni to bylo necelých 13 eur. To je nárůst o astronomických 650 procent.
V
ČNB překvapila razantním zvýšením sazeb
04.10.2021
Ve čtvrtek se Česká národní banka rozhodla pro nečekaně razantní krok, kterým chce tlumit přehřátou ekonomiku a brzdit růst spotřebitelských cen. Centrální bankéři na svém zasedání odhlasovali zvýšení klíčové úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. Takto skokové zvýšení tuzemská ekonomika naposledy zažila během měnové krize v roce 1997.
Ke krocení inflace používá ČNB takzvanou dvoutýdenní repo sazbu. Od té se pak odvíjejí ostatní sazby v ekonomice, například sazby úvěrů nebo hypoték. Během pandemie loni na jaře ČNB sazbu srazila až na 0,25 procenta, aby ekonomice ulehčila, a od té doby centrální bankéři sazbu postupně zvedají. Letos jde už o třetí zvýšení, které sazbu zvedá na 1,5 procenta.
V
ČNB překvapila razantním zvýšením sazeb
01.10.2021
Ve čtvrtek se Česká národní banka rozhodla pro nečekaně razantní krok, kterým chce tlumit přehřátou ekonomiku a brzdit růst spotřebitelských cen. Centrální bankéři na svém zasedání odhlasovali zvýšení klíčové úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. Takto skokové zvýšení tuzemská ekonomika naposledy zažila během měnové krize v roce 1997.
Ke krocení inflace používá ČNB takzvanou dvoutýdenní repo sazbu. Od té se pak odvíjejí ostatní sazby v ekonomice, například sazby úvěrů nebo hypoték. Během pandemie loni na jaře ČNB sazbu srazila až na 0,25 procenta, aby ekonomice ulehčila, a od té doby centrální bankéři sazbu postupně zvedají. Letos jde už o třetí zvýšení, které sazbu zvedá na 1,5 procenta.
V
Česká ekonomika vzrostla o 8,1 procenta
01.10.2021
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Předchozí odhad z konce srpna uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 8,2 procenta, mezičtvrtletní výsledek zůstal beze změny.
V prvním čtvrtletí letošního roku klesl HDP podle revidovaných dat meziročně o 2,5 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Příjmy i spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí výrazně stouply. Reálné příjmy obyvatelstva vzrostly proti předchozímu čtvrtletí o 3,9 procenta, což je nejvyšší mezičtvrtletní růst v historii měření, uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Doplnil, že rozvolnění protiepidemických opatření pak vedlo k mezičtvrtletnímu růstu spotřebních výdajů na obyvatele o 4,8 procenta. V meziročním srovnání byly příjmy domácností na obyvatele vyšší o 6,4 procenta a reálná spotřeba domácností o 8,6 procenta vyšší.
V