Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko si pohoršilo v žebříčku nejsvobodnějších ekonomik světa
16.09.2021
Česká republika je 27. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Loni bylo Česko podle revidovaného žebříčku na 24. místě.
Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Nejsvobodnější zemí světa je nadále podle žebříčku Hongkong, naopak nejméně svobodná zůstala Venezuela.
S
Mnohem více zaměstnavatelů bude zaměstnance nabírat než propouštět
16.09.2021
Čeští zaměstnavatelé plánují i ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku více nabírat zaměstnance než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR, jehož výsledky firma dnes zveřejnila na tiskové konferenci.
S
Největší nepřátelé oživení hospodářství: inflace a málo lidí
15.09.2021
Zpráva, která vyráží dech, inflační šok nebo poplach. Analytici ve svých komentářích v těchto dnech označují nejnovější údaje o růstu spotřebitelských cen velmi dramaticky. Není divu: Česko zažívá nejrychlejší inflaci za posledních 13 let a podle odborníků není zdražování ani zdaleka u konce. Přinese i vyšší úrokové sazby a může být jednou z překážek zotavení ekonomiky z pandemie.
Rok a půl po nástupu krize způsobené šířením covidu-19 se české hospodářství rovněž znovu potýká s nedostatkem pracovních sil, tedy problémem, který tu byl už před pandemií. Firmám chybí více než 360 tisíc pracovníků, nejvíce v historii, a musí o lidi bojovat vyššími mzdami. Podle metodologie používané v Evropské unii mělo Česko v červenci míru nezaměstnanosti 2,8 procenta, nejnižší z celé sedmadvacítky států.
V
Inflace v srpnu vzrostla na 4,1 %
13.09.2021
Extrémně vysoká inflace dokládá, že ČNB bude muset na růst cen co nejdříve reagovat. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku opět překonal všechny odhady. V srpnu se inflace zvýšila na 4,1 procenta z předchozích 3,4 %. V průměru se očekával výsledek zhruba 3,6 %. Růst cen o 1 procentní bod na prognózou ČNB.
„Největší cenový přírůstek jde na vrub nákladům na bydlení, kde rostly ceny výrobků a služeb pro údržbu a opravy bytu. Nicméně cenový růst jde napříč spotřebitelským košem. Mírně vyšší byl růst cen u čerpacích stanic. Namísto sezónního zlevnění potravin se pak dostavil jejich růst. Dle našeho předběžného odhadu akcelerovala jádrová inflace na meziroční tempo 4,8 %,“ komentuje růst cen ekonom Michal Brožka z Investment Banking.
Podle Brožky bude tempo zdražování ve zbytku roku slábnout a meziroční míra inflace dosáhne na konci roku 4 procenta. Ale i v případě, že bude tempo zdražování slábnout, růst v srpnu indikuje meziroční míru inflace na konci roku na úrovni 4,7 procenta.
„Obecně ve prospěch růstu spotřebitelských cen hovoří oživující spotřeba domácností, utahující se trh práce a omezená nabídka v některých oblastech, které jsou postižené zpožděnými dodávkami do výroby. Stále zůstává nezodpovězenou otázkou, jaká část současných cenových pohybů je pouze přechodného charakteru a souvisí s krátkodobým cenovým přizpůsobením po pandemii. Podobnou otázku si kladou v mnoha dalších zemích,“ komentuje dění Brožka.
V