Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ceny elektřiny jsou rekordní
08.09.2021
Velkoobchodní ceny elektřiny jsou dosud nejvyšší. Elektřina s dodávkou na příští rok se na pražské energetické burze obchoduje za 94 eur (asi 2400 korun) za megawatthodinu (MWh). Cena tak překonala dosavadní rekord z 1. července 2008, kdy dosáhla 90 eur za MWh. Uvedl to ČEZ na Twitteru.
Analytici, které už dříve oslovila ČTK, se shodují v tom, že velkoobchodní ceny elektřiny ženou nahoru hlavně rekordní ceny emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Cena emisních povolenek v Evropské unii minulý týden poprvé překročila 60 eur (přes 1500 Kč) za tunu, aktuálně podle dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, cena činí kolem 62 eur za tunu.
Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů a byl zprovozněn v roce 2005. Za poslední rok se cena povolenek zhruba zdvojnásobila. Přispěly k tomu ambicióznější cíle pro snižování emisí a rekordní ceny plynu. Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň ČTK na konci srpna řekl, že neexistuje prakticky scénář, podle kterého by elektřina v Evropě v příštích letech zásadně zlevňovala.
V
Oživení ekonomiky komplikuje nedostatek pracovních sil
07.09.2021
Dnešní data o nezaměstnanosti ukazují, že problémem českého trhu práce se stává opět nedostatek pracovníků, a ne samotný počet lidí bez práce.
Nedostatek pracovních sil tak bude tlačit na růst mezd a zároveň omezuje oživení ekonomky po pandemii. Vyplývá to z vyjádření analytiků.
S
Éra levných hypoték končí. Česká spořitelna a ČSOB zvýšily úrokové sazby
06.09.2021
Největší banky v těchto dnech oznámily nárůst sazeb hypotečních úvěrů, další k tomuto kroku přistoupily nedávno. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími bankami. Důvodem zdražování je podle nich růst ceny peněz na mezibankovním trhu.
Skupina ČSOB s ohledem na rostoucí ceny zdrojů na mezibankovním trhu zvyšuje úrokové sazby hypoték o 0,2 procentního bodu. „K navýšení dojde od pondělí 13. září. Nově bude úroková sazba u nejběžnější hypotéky s fixací na pět let 2,69 procenta,“ uvedl člen představenstva banky Jan Sadil. Pro zvýšení úrokových sazeb se ČSOB rozhodla kvůli dlouhodobému růstu ceny peněz na trzích. Zvýšení sazeb také reflektuje opakované a do budoucna očekávané zvyšování sazeb ze strany České národní banky (ČNB), dodal.
Česká spořitelna ve středu oznámila, že s účinností od 2. září zvyšuje úrokové sazby hypoték o 0,2 procentního bodu. Hlavním důvodem je podle ní cena zdrojů, která vytrvale roste a má dopad na tržní sazby hypoték. Úroková sazba u nejoblíbenějších fixací na pět a osm let bude nově začínat na 2,74 procenta ročně.
V
Mzdy skokově rostou
03.09.2021
Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. "Vliv je jednoznačný, zaměstnavatelé musejí zaměstnancům přidávat. Dobře to je vidět na růstu nominální mzdy, která se vyhoupla meziročně dokonce o 11,3 procenta. Medián činil 32 408 korun," vysvětluje ekonom Citfin Tomáš Volf.
U mužů dosáhl medián 34 461 Kč, u žen byl 30 026 Kč. Medián představuje "středovou hodnotu" - tedy polovina lidí bere nižší mzdu než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 447 Kč a 63 731 Kč.
V