Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda projedná materiál o zavedení eura, ministerstvo a ČNB zatím nedoporučují určit termín jeho přijetí
20.02.2024
Ministerstvo financí a Česká národní banka doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu.
Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenoval ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro přijetí eura, po koaličním dohodovacím řízení se ale Zahradníkova role změnila na ministrova poradce. Vyhodnocení výhodnosti případného zavedení eura má kabinetu do října předložit Národní ekonomická rada vlády.
Materiál předkládají ministerstvo a Česká národní banka vládě každoročně. Hodnotí plnění takzvaných maastrichtských kritérií, které je podmínkou pro zavedení eura. Podle materiálu Česko loni s vysokou pravděpodobností nesplnilo kritérium cenové stability, ministerstvo financí už dříve uvedlo, že země neplnila ani kritérium stability veřejných financí.
Součástí materiálu je také analýza České národní banky, která hodnotí sladěnost české ekonomiky s eurozónou. Dokument upozorňuje na odstup od průměru eurozóny v cenové i mzdové hladině, což by podle centrální banky mohlo v případě brzkého přijetí eura vyvolat dlouhodobý tlak na inflaci vyšší než dvě procenta. Podle analýzy by také Česko v případě přijetí společné měny bylo více ohroženo asymetrickými ekonomickými šoky kvůli tomu, že podíl průmyslu v ekonomice je výraznější než v eurozóně.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Při výpovědi bez udání důvodu dvojnásobné odstupné. Stát zvažuje zásadní změnu
02.02.2024
Propustit zaměstnance by v budoucnu mohlo být snazší. Ministerstvo práce jedná o zásadní novele zákoníku práce, která může zahrnovat i možnost výpovědi bez udání důvodu. Zaměstnanec by ale v takovém případě podle zjištění Aktuálně.cz dostal dvojnásobné odstupné než dosud. O změně debatuje ministerstvo práce s týmy expertů. Kromě firem ji podporuje i ministr financí Stanjura, odbory jsou proti.
Česko má jedny z nejpřísnějších pravidel pro propouštění zaměstnanců. Na rozdíl třeba od Německa se nemůže firma zbavit pracovníka bez objektivního důvodu. Ekonomové i zaměstnavatelé tvrdí, že současná pravidla jsou příliš svazující. A navrhují, aby je stát zmírnil.
"Jsou firmy, které nemohou dokončit své zakázky, protože nemají kvalifikované zaměstnance. Problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v Česku nepropustitelní," píše Národní ekonomická rada vlády v plánu na pomoc české ekonomice...
B
Nevyčerpali jste dovolenou? Možná máte nárok na její proplácení
31.01.2024
Zatímco čtyři až pět týdnů volna může být pro někoho málo, jiní nejsou schopni všechny dny placené dovolené využít. V tom případě lze zažádat o její proplacení. Právo na kompenzaci dovolené ale rozhodně není automatické. Jakým pravidlům podléhá, přibližuje odborník na pracovní vztahy Jan Klusoň..
Nový kalendářní rok není jediným zlomem, kdy se zaměstnanci zamýšlejí nad využitím dovolených. Tuto otázku si kladou i rodiče na mateřské dovolené, lidé nastupující do nové práce nebo ti, kteří z různých důvodů nevyčerpají všechny své dny volna. Řešení přitom může být několik...
B
Až o polovinu dražší než byty v Praze. Ceny nemovitostí na horách letí vzhůru
30.01.2024
Nejdražší byty v Česku nejsou v Praze, ale na horách. Ve srovnání s metropolí byla loni cena za metr čtvereční vyšší v deseti lyžařských střediscích jako Pec pod Sněžkou, Boží Dar nebo Bedřichov. Úplně nejdražší je Špindlerův Mlýn, kde průměrná cena dosáhla téměř 190 tisíc korun, což je o polovinu víc, než kolik stojí byt v Praze. Vyplývá to analýzy poradenské firmy Deloitte.
Aktuální zimní sezona začala na sjezdovkách českých hor slibně, skiareály mohly už na přelomu loňského listopadu a prosince zažehnout sněžná děla a spustit první vleky. Nápor o svátcích se ale nekonal, protože přišla silná obleva. Přestože na začátku ledna opět uhodily mrazy, zkušenosti z posledních let ukazují, že sněhu bude nejspíš po zbytek zimy padat poskrovnu. V posledních deseti letech překonala průměrná teplota vzduchu za lyžařskou sezonu devětkrát dlouhodobý průměr, a přírodního sněhu tak ubývá.
Lyžování se tak přesouvá do stále vyšších poloh, kde je větší pravděpodobnost, že skiresorty díky spolehlivějším sněhovým podmínkám přilákají turisty. To zde šponuje ceny nemovitostí, které jsou mnohde dražší než v Praze. Ve srovnání s metropolí byla podle analýzy poradenské firmy Deloitte loni cena za metr čtvereční vyšší v deseti lyžařských střediscích jako Pec pod Sněžkou, Boží Dar nebo Bedřichov. Úplně nejdražší je Špindlerův Mlýn, kde průměrná cena dosáhla téměř 190 tisíc korun, což je o polovinu více, než kolik stojí byt v Praze...
B