Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Až o polovinu dražší než byty v Praze. Ceny nemovitostí na horách letí vzhůru
30.01.2024
Nejdražší byty v Česku nejsou v Praze, ale na horách. Ve srovnání s metropolí byla loni cena za metr čtvereční vyšší v deseti lyžařských střediscích jako Pec pod Sněžkou, Boží Dar nebo Bedřichov. Úplně nejdražší je Špindlerův Mlýn, kde průměrná cena dosáhla téměř 190 tisíc korun, což je o polovinu víc, než kolik stojí byt v Praze. Vyplývá to analýzy poradenské firmy Deloitte.
Aktuální zimní sezona začala na sjezdovkách českých hor slibně, skiareály mohly už na přelomu loňského listopadu a prosince zažehnout sněžná děla a spustit první vleky. Nápor o svátcích se ale nekonal, protože přišla silná obleva. Přestože na začátku ledna opět uhodily mrazy, zkušenosti z posledních let ukazují, že sněhu bude nejspíš po zbytek zimy padat poskrovnu. V posledních deseti letech překonala průměrná teplota vzduchu za lyžařskou sezonu devětkrát dlouhodobý průměr, a přírodního sněhu tak ubývá.
Lyžování se tak přesouvá do stále vyšších poloh, kde je větší pravděpodobnost, že skiresorty díky spolehlivějším sněhovým podmínkám přilákají turisty. To zde šponuje ceny nemovitostí, které jsou mnohde dražší než v Praze. Ve srovnání s metropolí byla podle analýzy poradenské firmy Deloitte loni cena za metr čtvereční vyšší v deseti lyžařských střediscích jako Pec pod Sněžkou, Boží Dar nebo Bedřichov. Úplně nejdražší je Špindlerův Mlýn, kde průměrná cena dosáhla téměř 190 tisíc korun, což je o polovinu více, než kolik stojí byt v Praze...
B
Česká ekonomika loni podle odhadu Českého statistického úřadu klesla o 0,4 procenta
30.01.2024
Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad. V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.
Pokles ekonomiky v loňském roce byl podle statistiků ovlivněn poklesem výdajů na konečnou spotřebu domácností a změnou stavu zásob. Naopak pozitivní vliv měla především zahraniční poptávka.
Vývoj hrubé přidané hodnoty loni podpořil zejména zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti. Negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
V samotném posledním čtvrtletí roku 2023 vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,2 procenta. "Růst podpořila hlavně zahraniční poptávka a po dlouhé době také výdaje na konečnou spotřebu domácností," uvedl ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.
Podle tvorby hrubé přidané hodnoty se ve čtvrtém kvartále loňského roku dařilo oproti předchozímu čtvrtletí především zpracovatelskému průmyslu. V meziročním srovnání převážil negativní vliv tvorby hrubého kapitálu nad růstem zahraniční poptávky…
B
Obchody zdražovaly dříve i rychleji než výrobci. Data ukazují, kdo může za nárůst cen
30.01.2024
Obchodníci za poslední měsíce šponovali ceny většiny potravin výš a rychleji, než jak zdražovali dodavatelé či zemědělci. Nyní sice nárůst cen zbrzdil a některé ve srovnání s rekordními hodnotami dokonce mírně klesly, další vývoj je ale nejasný. Zástupci obchodů tvrdí, že od ledna opět zdraží. Aktuálně.cz přináší srovnání, kdo má na zvýšení cen největší podíl.
Dodavatelé potravin počátkem prosince obchodníkům oznámili, že od ledna zvednou ceny o pět až deset procent. A to přesto, že s novým rokem klesne u potravin daň z přidané hodnoty z 15 na 12 procent a obchodníci slibovali, že to promítnou i do cen.
Šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová poté kritiku mírnila s tím, že nové ceníky ještě neznamenají, že je obchodníci bez výhrad přijmou. Jednání jsou podle ní velmi tvrdá. "Máme i signály o tom, že řada řetězců trvá na zlevnění," doplnila. Některé minulý týden skutečně oznámily snížení cen.
Opět se ale rozhořel spor o to, kdo může za vysoký růst cen potravin v českých obchodech – zda prodejci, potravináři, či zemědělci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tvrdí, že na zdražování vydělali úplně všichni, a hrozí kontrolami, k aktivitě vyzval také antimonopolní úřad. Českému trhu totiž dominuje jen několik velkých výrobců a řetězců, konkurence příliš nefunguje...
B
Inflace v prosinci zpomalila na 6,9 %, za celý rok činila 10,7 %
12.01.2024
Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta.
Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky. Prosincové zpomalení ovlivnily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční zdražení uzenin zpomalilo na 0,6 procenta z listopadových 3,4 procenta. Ceny ovoce rostly o 5,8 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo o 8,4 procenta. Některé potraviny pak v posledním měsíci roku zrychlily zlevňování. Týká se to třeba trvanlivého mléka, sýrů a tvarohů nebo vajec.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)