Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Obchody zdražovaly dříve i rychleji než výrobci. Data ukazují, kdo může za nárůst cen
30.01.2024
Obchodníci za poslední měsíce šponovali ceny většiny potravin výš a rychleji, než jak zdražovali dodavatelé či zemědělci. Nyní sice nárůst cen zbrzdil a některé ve srovnání s rekordními hodnotami dokonce mírně klesly, další vývoj je ale nejasný. Zástupci obchodů tvrdí, že od ledna opět zdraží. Aktuálně.cz přináší srovnání, kdo má na zvýšení cen největší podíl.
Dodavatelé potravin počátkem prosince obchodníkům oznámili, že od ledna zvednou ceny o pět až deset procent. A to přesto, že s novým rokem klesne u potravin daň z přidané hodnoty z 15 na 12 procent a obchodníci slibovali, že to promítnou i do cen.
Šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová poté kritiku mírnila s tím, že nové ceníky ještě neznamenají, že je obchodníci bez výhrad přijmou. Jednání jsou podle ní velmi tvrdá. "Máme i signály o tom, že řada řetězců trvá na zlevnění," doplnila. Některé minulý týden skutečně oznámily snížení cen.
Opět se ale rozhořel spor o to, kdo může za vysoký růst cen potravin v českých obchodech – zda prodejci, potravináři, či zemědělci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tvrdí, že na zdražování vydělali úplně všichni, a hrozí kontrolami, k aktivitě vyzval také antimonopolní úřad. Českému trhu totiž dominuje jen několik velkých výrobců a řetězců, konkurence příliš nefunguje...
B
Inflace v prosinci zpomalila na 6,9 %, za celý rok činila 10,7 %
12.01.2024
Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta.
Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky. Prosincové zpomalení ovlivnily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční zdražení uzenin zpomalilo na 0,6 procenta z listopadových 3,4 procenta. Ceny ovoce rostly o 5,8 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo o 8,4 procenta. Některé potraviny pak v posledním měsíci roku zrychlily zlevňování. Týká se to třeba trvanlivého mléka, sýrů a tvarohů nebo vajec.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kurz eura ke koruně
11.01.2024
V Česku se v posledních dnech vede debata o možném přijetí eura. Jednotná unijní měna v úterý vůči české koruně posílila. Tuzemská měna oslabila také vůči americkému dolaru. Kurz koruny vůči jednotné unijní měně činil 24,60 Kč za euro a vůči americké měně 22,47 Kč za dolar. Vyplývá to z kurzů devizového trhu uvedených na webu České národní banky (ČNB) a platných k úterý 9. ledna.
Česká měna v úterý oslabila k oběma zmíněným zahraničním měnám. Vůči euru si pohoršila o jednotky haléřů, vůči dolaru to bylo o více než 10 haléřů. Podle ekonomů není vyloučeno, že kurz bude výhledově atakovat úroveň 25 korun za jedno euro. V Česku je v posledních dnech přijetí jednotné unijní měny velkým tématem, které v novoročním projevu otevřel úřadující prezident Petr Pavel. Na odpor se postavil zejména jeho předchůdce Václav Klaus, který neváhal současnou hlavu státu označit za laika.
S
Stát loni vybral na daních 1,39 bilionu korun, meziročně o 17 % víc
08.01.2024
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob, výrazně se zvýšilo i inkaso daně z příjmu fyzických osob. K vyššímu výběru daně přispěla mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny.
Meziročně se naopak snížilo inkaso spotřební daně nebo silniční daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok. Státní rozpočet získal loni z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 937,4 miliardy korun, meziročně o 18,7 procenta víc. Rozpočet skončil se schodkem 288,5 miliardy korun, což bylo o 71,5 miliardy méně než v roce 2022. Schodek byl ale čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)