Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kurz eura ke koruně
11.01.2024
V Česku se v posledních dnech vede debata o možném přijetí eura. Jednotná unijní měna v úterý vůči české koruně posílila. Tuzemská měna oslabila také vůči americkému dolaru. Kurz koruny vůči jednotné unijní měně činil 24,60 Kč za euro a vůči americké měně 22,47 Kč za dolar. Vyplývá to z kurzů devizového trhu uvedených na webu České národní banky (ČNB) a platných k úterý 9. ledna.
Česká měna v úterý oslabila k oběma zmíněným zahraničním měnám. Vůči euru si pohoršila o jednotky haléřů, vůči dolaru to bylo o více než 10 haléřů. Podle ekonomů není vyloučeno, že kurz bude výhledově atakovat úroveň 25 korun za jedno euro. V Česku je v posledních dnech přijetí jednotné unijní měny velkým tématem, které v novoročním projevu otevřel úřadující prezident Petr Pavel. Na odpor se postavil zejména jeho předchůdce Václav Klaus, který neváhal současnou hlavu státu označit za laika.
S
Stát loni vybral na daních 1,39 bilionu korun, meziročně o 17 % víc
08.01.2024
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob, výrazně se zvýšilo i inkaso daně z příjmu fyzických osob. K vyššímu výběru daně přispěla mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny.
Meziročně se naopak snížilo inkaso spotřební daně nebo silniční daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok. Státní rozpočet získal loni z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 937,4 miliardy korun, meziročně o 18,7 procenta víc. Rozpočet skončil se schodkem 288,5 miliardy korun, což bylo o 71,5 miliardy méně než v roce 2022. Schodek byl ale čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČEZ získal dotaci na přebudování uhelné elektrárny v Mělníku
14.12.2023
Energetická společnost ČEZ použije na přechod uhelné elektrárny v Mělníku na nový plynový zdroj dotaci 308 milionů eur (zhruba 7,53 miliardy Kč). Peníze firma získala z modernizačního fondu. Současné uhelné bloky elektrárny má nahradit nový paroplynový zdroj s horkovodní akumulací tepla. Informoval o tom Ekonomický deník. Jde o zatím největší dotaci z modernizačního fondu.
Mělnický Energotrans je největším teplárenským zdrojem v Česku, zajišťuje vytápění východní poloviny Prahy, Mělníka a Neratovic. Elektrárna používá hnědé uhlí od roku 1960. V souvislosti s plánovaným odklonem od spalování uhlí ČEZ plánuje přechod na jiné komodity. V případě mělnické elektrárny počítá s paroplynovým zdrojem.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 7,3 procenta
12.12.2023
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v listopadu zpomalil na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky.
"Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Přes zpomalení inflace oproti říjnu jsou však ceny některých komodit nadále výrazně vyšší než loni. Třeba brambory jsou o více než čtvrtinu dražší než v listopadu 2022, za elektřinu lidé platí stále více než dvojnásobek loňské ceny.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)