Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Stát zhoršil výhled ekonomiky
13.11.2023
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu. V příštím roce podle ministerstva přijde hospodářské oživení, když HDP vzroste o 1,9 procenta. Potáhne ho přitom zejména oživená spotřeba domácností v důsledku nižší inflace. Oživení ale bude slabší, než ministerstvo předpokládalo v srpnové predikci, tehdy činil odhad růstu HDP 2,3 procenta.
Průměrná inflace by v příštím roce měla podle prognózy klesnout na 3,3 procenta. Ministerstvo odhad proti srpnu zhoršilo o 0,5 procentního bodu. Důvodem je především zohlednění růstu regulované složky cen energií, které koncem října předběžně oznámil Energetický regulační úřad (ERÚ).
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla, volných míst ubylo
13.11.2023
Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,5 procenta, a byla tak o 0,1 procentního bodu nižší než v září a srpnu. Místo si prostřednictvím úřadů práce ke konci října hledalo 260.641 lidí, o 2379 méně než předchozí měsíc. Ubylo ale i volných pozic, a to o 1499 na 280 496. Vyplývá to z údajů zveřejněných Úřadem práce ČR, podle kterého je nezaměstnanost v Česku nejnižší v celé Evropské unii. V následujících měsících nezaměstnanost pravděpodobně vzroste z kvůli útlumu sezonních prací, uvádí úřad.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v říjnu v Ústeckém kraji s 5,4 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost, a to shodně 2,6 procenta, byla ve Zlínském, Jihočeském a Plzeňském kraji a na Vysočině. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku, kde dosahovala osmi procent. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,4 procenta lidí.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v říjnu 0,9 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s téměř deseti uchazeči na jednu pozici. Naproti tomu nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadalo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.
Zaměstnance aktuálně hledají zejména firmy působící ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Dlouhodobě pak podniky poptávají kvalifikované řemeslníky.
K
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Svaz průmyslu a dopravy představil vládě šest neodkladných úkolů
12.10.2023
Svaz průmyslu a dopravy na sněmu představil šest neodkladných úkolů, které by podle něj měla vláda Petra Fialy (ODS) zvládnout do konce mandátu za dva roky. Mezi úkoly je například zajištění dlouhodobě konkurenceschopné ceny energií pro český průmysl ve srovnání s okolními zeměmi, umožnění jednoduchého efektivního zaměstnávání pracovníků ze zahraničí či zajištění podpory daňovým odpočtům na výzkum a vývoj.
Prezident svazu Jan Rafaj symbolicky odstartoval odpočet 727 dní do sněmu v roce 2025, kdy svaz zhodnotí, co se v uplynulém volebním období podařilo. Premiér výzvu svazu přijal s tím, že je sportovec a rád vítězí.
"Vláda je právě přibližně v polovině svého mandátu, i proto jsme udělali bilanci její dosavadní práce. Ve spolupráci s členskými firmami Svazu jsme vládě představili prioritní úkoly splnitelné do konce volebního období v šesti oblastech, které jsou klíčové pro udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu, ale i pro jeho další rozvoj," uvedl Rafaj.
Jednotlivé body přítomným ministrům představili zástupci svazu v bloku pojmenovaném Konkurenceschopné Česko - čas na změnu. Kromě zajištění konkurenceschopnosti, zaměstnávání cizinců či daňových odpočtů na výzkum a vývoj chce svaz po vládě, aby podpořila klientský přístup finančních úřadů, zajistila aktivní pomoc firmám se zapojením do poválečné obnovy Ukrajiny či řešila kroky k zavedení eura.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace je nejnižší od předloňského prosince
11.10.2023
Inflace v Česku meziměsíčně poklesla, v meziročním srovnání naopak vzrostla. Spotřebitelské ceny v září oproti červenci klesly o sedm desetin procenta. Oproti loňsku byly vyšší o 6,9 procenta, což ale bylo o 1,6 procentního bodu méně než v srpnu. Nejnovější údaje zveřejnil Český statistický úřad, podle kterého vývoj ovlivnil především pokles cen v oddílech rekreace a kultura, potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení.
"V září spotřebitelské ceny již poosmé zmírnily svůj meziroční růst a dostaly se pod hranici 7 %. Byla to nejnižší hodnota od prosince 2021,” uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. "Přestože některé položky spotřebního koše stále prudce zdražují, celkově se daří inflaci dostávat pod kontrolu. Nyní jsme již v závěrečné fázi boje s inflací, která by měla být úspěšně dokončena v průběhu příštího roku. Po tomto boji však bohužel budeme sčítat obří škody, které byly napáchány na úsporách českých domácností," uvedl ekonom BHS Štěpán Křeček.
S