Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Predikce vývoje elektřiny a zemního plynu: Máme naději na snižování cen?
27.09.2023
Cena jedné „megawatt hodiny“ elektřiny na komoditní burze Power Exchange Central Europe, v Praze dle jejích vlastních burzovních dat během jednoho roku doslova „slétla“ o 75 %. A zatímco burzovní vývoj ceny elektřiny ukázal, že v roce 2022 byl její nárůst výrazně plusový a „cenová křivka“, přes celý rok prokazatelně jen stoupala, a zvláště ke konci dvanáctiměsíční éry skočila výrazně výš, letos je trend zcela opačný. A i vývoj ceny zemního plynu má podobnou charakteristiku. I když je fakt, že křivka u této energetické komodity vykazuje, právě v posledním roce, větší obousměrné výkyvy. Znamená to, že budou už ceny energií klidnější a že míří natrvalo zpět k předválečným hodnotám?
Faktem je, že názorů na to, že nejen cena elektřiny, ale i cena zemního plynu pro konečné spotřebitele opravdu nezadržitelně míří pod předválečnou úroveň (rozuměj před únor 2022, kdy Rusko začalo válku na Ukrajině) je už nyní hodně. Na druhou stranu jsou tu ale pořád opačné názory, které tvrdí, že tak jednoduché to opravdu nebude. Z veřejně dostupných informací lze totiž vyčíst, že i přesto, co vloni v létě dosáhly ceny energií v Evropě bezprecedentních maxim a nyní se pohybují u některých komodit na předválečné úrovni, rozhodně to neznamená, že je takový propad dlouhodobý a dlouhodobě se udrží.
Letos se v Evropě, hlavně díky počasí, podařilo v některých státech EU vyrobit z větrných a solárních zařízení tolik elektřiny, že tamní vlády musely řešit velký nadbytek elektřiny nejen pobídkami pro spotřebitele, ale i omezovat samotnou produkci této komodity. A při zápočtu dalších kroků byl výsledek jasný: Výrazný pokles poptávky po elektřině, produkované z fosilních zdrojů. Není snad nutné dodávat, jaký to mělo vliv právě na cenu pro konečné zákazníky. Dále pak cenu energií ovlivňuje nyní i to, že obavy ze zimního nedostatku ustoupily, když Evropa začala diverzifikovat dodávky plynu a prosadila nouzová opatření, jako je cíl 90 % skladování plynu před zimní topnou sezónou a cíl snížení poptávky po elektřině o 5 % ve špičce.
Možná ale, že tím se příznivé zprávy vyčerpaly. Dá se totiž téměř s jistotou říct, že s výkyvy cen energií musí Evropa počítat i nadále a že tyto ekonomické jevy hned tak neustanou. Spíše naopak, podle některých názorů se totiž sezónní cenové výkyvy můžou stát normou. A tak zatímco v mediálním prostoru se objevují analýzy o tom, jak se cenové stropy na energie v různých zemích Evropské unie projeví na poklesu cen těchto komodit u konečných zákazníků, zajímavější prognózy jsou ty o cenách na rok 2024…
B
Bezútěšný stav českých e-shopů. Ze 152 kontrolovaných porušila předpisy naprostá většina
27.09.2023
Česká obchodní inspekce (ČOI) pokračovala ve svých kontrolách internetových obchodů i v průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku. Celkem bylo provedeno 152 kontrol, z nichž v 131 případech byla zjištěna porušení právních předpisů.
Výsledky těchto kontrol naznačují, že na poli internetového prodeje stále dochází k porušování spotřebitelské legislativy. Hlavními oblastmi nedostatků jsou nedostatečné informace týkající se prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb.
Ředitel ČOI Jan Štěpánek k výsledkům uvedl, že "kontroly budou i v následujícím období cíleny na internetové obchody, které na základě zkušeností z předchozích období nebo z poznatků poskytnutých ČOI spotřebitelskou veřejností nebo jinými orgány státní správy a samosprávy, porušovaly právní předpisy v dozorové pravomoci ČOI."
V období od 1. dubna do 30. června 2023 prováděla ČOI 152 kontrol zaměřených na internetové obchodování na českém trhu. Hlavním cílem těchto kontrol bylo ověřit dodržování povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele. Celkově bylo zjištěno porušení právních předpisů ve 131 případech, což představuje 86,2 %.
Kontroly nejsou reprezentativním vzorkem všech internetových obchodů v České republice, ale byly zaměřeny na subjekty, u kterých existovalo riziko porušení právních předpisů. Kontroly zahrnovaly jak fyzické, tak právnické osoby, které provozují obchodní aktivity v online prostředí.
Z výsledků kontrol vyplynulo, že mnoho provozovatelů elektronických obchodů nesplňuje požadavky ohledně poskytování informací týkajících se reklamací, nákupních podmínek, služeb a výrobků. Taktéž neinformují spotřebitele o možnostech mimosoudního řešení sporů…
B
Česká spořitelna v následujících měsících propustí stovky lidí
25.09.2023
Česká spořitelna (ČS) v následujících devíti měsících propustí několik set svých zaměstnanců. Tento krok se týká zejména manažerů a pracovníků ve funkcích podpory a servisu. Důvodem této restrukturalizace je změna preferencí klientů, kteří stále více upřednostňují online služby. Banka však plánuje současně přijmout nové zaměstnance do oblastí informačních technologií a péče o klienty. K červnu letošního roku pracovalo v ČS přibližně 10 000 zaměstnanců.
Podle informací serveru se Česká spořitelna bude v příštích devíti měsících zbavovat nižšího počtu zaměstnanců. "Aktuální změna ve struktuře a počtu zaměstnanců odráží zejména významné změny v potřebách a očekáváních našich klientů," uvedl Hrubý pro E15.
Dále dodal, že zaměstnanci, kteří odcházejí, budou mít k dispozici podporu od personálního týmu, který jim bude asistovat při hledání nových pracovních příležitostí na trhu.
ČS se pod vedením Hrubého soustředí na posílení finančního zdraví svých klientů prostřednictvím digitálních a individuálních poradenských služeb. Banka proto současně hodlá přijmout zhruba 100 nových zaměstnanců do oblastí informačních technologií a péče o klienty. Navzdory častějšímu využívání online služeb neplánuje banka výrazně omezit provoz svých poboček...
B
Zaměstnavatelé budou i nadále zaměstnance více nabírat než propouštět
13.09.2023
eští zaměstnavatelé plánují i ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku více nabírat zaměstnance než propouštět. Optimismus na trhu práce ale proti minulému rekordnímu čtvrtletí klesl. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 510 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR. Jeho výsledky dnes firma zveřejnila na tiskové konferenci.
Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu 28 procent zaměstnavatelů, naopak 18 procent očekává snižování jejich počtu. To, že v posledním čtvrtletí změnu nechystá, uvedlo 51 procent oslovených firem. Čistý index trhu práce tak podle společnosti Manpower činí plus deset procent. V předchozím čtvrtletí to bylo rekordních plus 19 procent. "Pro mnoho firem je situace nadále složitá a musí snižovat počty zaměstnanců. Převládá ale pozitivní nálada a uvolňovaní zaměstnanci mají velkou šanci rychle najít jiné příležitosti. Pro poslední čtvrtletí roku jsme ale zaznamenali mírný pokles optimismu, který je sice pro toto období obvyklý, ale zpomalení náboru vidíme i po očištění od sezonních vlivů," uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)