Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ceny potravin opět rostou
07.02.2025
Lednová inflace v Česku překvapila a vzrostla na 2,8 %, což je více, než analytici očekávali. Tento růst byl zejména důsledkem zdražování potravin, alkoholu a tabáku. Ceny potravin letos vzrostou ještě více, než se původně předpokládalo. Sdělil redakci MoneyMAG.cz ekonom Lukáš Kovanda.
V lednu inflace vzrostla o 2,8 %, což překonalo očekávání, která činila 2,6 %. Tento nárůst je do značné míry způsoben silnějším než předpokládaným růstem cen potravin, alkoholu a tabáku. Meziroční růst cen potravin dosáhl 4,8 %, což je výrazně více než 2,7 % v prosinci. I když inflace překonala predikce, trh stále očekává snížení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 %, protože se domnívá, že zvýšené ceny potravin nebudou důvodem k jejímu zadržení.
Hlavními viníky růstu cen potravin jsou vyšší výkupní ceny mléka, rostoucí ceny ovoce a zeleniny, a také vlivy počasí v zahraničí, které způsobily zdražení čokolády, kávy a dalších surovin. Ceny vajec zůstávají vysoké a neměly by se v krátkém období výrazněji měnit, přičemž jejich cena je pravděpodobně vysoká až do Velikonoc.
S
Ekonomika v ČR rostla jen o jedno procento
03.02.2025
Hrubý domácí produkt České republiky loni přidal reálně rovné jedno procento. V posledním loňském čtvrtletí rostl meziročně o 1,6 procenta, meziměsíčně o 0,5 procenta. Oba údaje jsou v souladu s mediánem odhadů. Růst ekonomiky táhla ve čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností. Ty těžily z pokračujícího růstu reálných mezd, které však loni i tak zůstaly pod úrovní roku 2019, stejně jako samotná spotřeba domácností.
Klíčovým důvodem loňského jednoprocentního růstu ekonomiky, jenž tak byl slabší než se v průběhu roku čekalo, byla pomaleji oživující spotřeba domácností. Ta byla slabší i ve srovnání se zahraničním. Vždyť před pandemií se v paritě kupní síly pohybovala už nad 80 procenty průměru Evropské unie. Od té doby se ale propadla na loňských 74 procent. Česko se tak z pozice premianta ve spotřebě domácností (ve vztahu k průměru EU) v rámci Visegrádské čtyřky propadlo na třetí příčku, zůstalo za ním jen Maďarsko. Před Českem se ovšem umisťuje nejen Polsko a Slovensko, ale třeba i takové Rumunsko. Přitom právě Rumunsko ještě v polovině minulého desetiletí za Českem zaostávalo o celou takřka čtvrtinu.
S
Česká pošta definitivně přijde o Balíkovnu již v dubnu
27.01.2025
Práci ztratí stovky lidí. Česká pošta pokračuje ve své strategii oddělení komerčních služeb od těch, které spadají pod veřejný zájem. Tato reorganizace se dotkne jak samotné České pošty, tak její dceřiné společnosti Balíkovna. Výsledkem bude snížení počtu zaměstnanců, přičemž se plánuje využití přirozené fluktuace a dobrovolných odchodů, aby byly minimalizovány negativní sociální dopady.
Od ledna příštího roku se začnou uvolňovat pracovní pozice, které již nebudou znovu
obsazovány. K 1. dubnu 2025 tak skončí 250 manažerů a administrativních pracovníků, a zároveň bude propuštěno tisíc provozních zaměstnanců. Přirozená měsíční fluktuace zaměstnanců, která činí zhruba 250 osob, usnadní tento proces a sníží potřebu přímých propuštění, uvedla pošta na svém webu. Navzdory těmto změnám Česká pošta ujišťuje veřejnost, že kvalita poskytovaných služeb nebude negativně ovlivněna. Nebude docházet k rušení pošt ani k omezení přístupu občanů k základním službám.
S
Česká pošta od února zdraží posílání dopisů i poštovní poukázky
15.01.2025
Ceny za posílání dopisů o se zvýší o dvě až čtyři koruny. Více zdraží pomalejší doručování v tzv. ekonomickém režimu, kde poslání psaní do 50 gramů vyjde nově na 31 korun namísto dosavadních 27 korun. Podraží i poštovní poukázky. Uvedl to server Peníze.cz, mluvčí pošty Matyáš Vitík, změny potvrdil.
Státní podnik zdražování zdůvodňuje rostoucími náklady. Počet listovních zásilek přitom vytrvale klesá. Za posledních deset let se snížil o dvě třetiny na 105 milionů dopisů za rok 2023.
Ceny obyčejných psaní zvyšuje pošta po roce a půl. Naposledy stouply od července 2023. Ekonomické doručení znamená většinou dodání adresátovi do tří pracovních dnů. V prioritním režimu, který znamená doručení do druhého dne, cena za zásilku do 50 gramů stoupne z 34 na 36 korun. V obou variantách dostane zákazník se zákaznickou kartou slevu jednu korunu, nebo v případě podání více než deseti zásilek pak další korunu.
Doporučené psaní zdraží v základní variantě na 77 Kč z dosavadních 72 Kč při ekonomickém doručení, případně o tři koruny na 82 Kč v prioritním režimu. Se zákaznickou kartou je korunová sleva, od deseti kusů se sleva zvyšuje o další korunu.
Po dvou letech zdraží také poštovní poukázky, jejichž cena naposledy podle serveru stoupla od února 2023. Základní cena za poslání částky do pěti tisíc korun se od letošního února zvýší o pět korun na 57 Kč u poukázky typu A, o deset korun na 55 Kč u poukázky typu B a na 64 Kč namísto dosavadních 61 korun u poukázky typu C. Při předání údajů k poukázce typu B datovou formou je cena o dvě koruny nižší.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)