Češi spoří, ale neinvestují
07.04.2025
Brzdí tím růst ekonomiky. Český statistický úřad potvrdil, že tuzemská ekonomika loni přidala jedno procento, když v posledním čtvrtletí stoupla meziročně o 1,8 procenta. Stěžejním tahounem ekonomiky byla spotřeba domácností, která však mohla být ještě znatelně výraznější. Na spotřebu loni šlo citelně méně prostředků, než jít mohlo.
V loňském roce činila podle zveřejněných údajů ČSÚ průměrná míra úspor tuzemských domácností celkem 18,8 procenta. Míra úspor vyjadřuje sumu, kterou domácnosti uspoří ze svého výdělku očištěného již o daně a odvody. Tedy vyjadřuje sumu, kterou domácnosti nespotřebují. Jestliže tato suma je stále o zhruba dvě třetiny vyšší než v letech 2010 až 2019, kdy míra úspor činila průměrně 11,3 procenta, je zřejmé, že loni existoval značný potenciál k vyššímu ekonomickému růstu taženému ještě výrazněji spotřebou domácností.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ekonomika v ČR rostla jen o jedno procento
03.02.2025
Hrubý domácí produkt České republiky loni přidal reálně rovné jedno procento. V posledním loňském čtvrtletí rostl meziročně o 1,6 procenta, meziměsíčně o 0,5 procenta. Oba údaje jsou v souladu s mediánem odhadů. Růst ekonomiky táhla ve čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností. Ty těžily z pokračujícího růstu reálných mezd, které však loni i tak zůstaly pod úrovní roku 2019, stejně jako samotná spotřeba domácností.
Klíčovým důvodem loňského jednoprocentního růstu ekonomiky, jenž tak byl slabší než se v průběhu roku čekalo, byla pomaleji oživující spotřeba domácností. Ta byla slabší i ve srovnání se zahraničním. Vždyť před pandemií se v paritě kupní síly pohybovala už nad 80 procenty průměru Evropské unie. Od té doby se ale propadla na loňských 74 procent. Česko se tak z pozice premianta ve spotřebě domácností (ve vztahu k průměru EU) v rámci Visegrádské čtyřky propadlo na třetí příčku, zůstalo za ním jen Maďarsko. Před Českem se ovšem umisťuje nejen Polsko a Slovensko, ale třeba i takové Rumunsko. Přitom právě Rumunsko ještě v polovině minulého desetiletí za Českem zaostávalo o celou takřka čtvrtinu.
S
Česká pošta definitivně přijde o Balíkovnu již v dubnu
27.01.2025
Práci ztratí stovky lidí. Česká pošta pokračuje ve své strategii oddělení komerčních služeb od těch, které spadají pod veřejný zájem. Tato reorganizace se dotkne jak samotné České pošty, tak její dceřiné společnosti Balíkovna. Výsledkem bude snížení počtu zaměstnanců, přičemž se plánuje využití přirozené fluktuace a dobrovolných odchodů, aby byly minimalizovány negativní sociální dopady.
Od ledna příštího roku se začnou uvolňovat pracovní pozice, které již nebudou znovu
obsazovány. K 1. dubnu 2025 tak skončí 250 manažerů a administrativních pracovníků, a zároveň bude propuštěno tisíc provozních zaměstnanců. Přirozená měsíční fluktuace zaměstnanců, která činí zhruba 250 osob, usnadní tento proces a sníží potřebu přímých propuštění, uvedla pošta na svém webu. Navzdory těmto změnám Česká pošta ujišťuje veřejnost, že kvalita poskytovaných služeb nebude negativně ovlivněna. Nebude docházet k rušení pošt ani k omezení přístupu občanů k základním službám.
S
Česká pošta od února zdraží posílání dopisů i poštovní poukázky
15.01.2025
Ceny za posílání dopisů o se zvýší o dvě až čtyři koruny. Více zdraží pomalejší doručování v tzv. ekonomickém režimu, kde poslání psaní do 50 gramů vyjde nově na 31 korun namísto dosavadních 27 korun. Podraží i poštovní poukázky. Uvedl to server Peníze.cz, mluvčí pošty Matyáš Vitík, změny potvrdil.
Státní podnik zdražování zdůvodňuje rostoucími náklady. Počet listovních zásilek přitom vytrvale klesá. Za posledních deset let se snížil o dvě třetiny na 105 milionů dopisů za rok 2023.
Ceny obyčejných psaní zvyšuje pošta po roce a půl. Naposledy stouply od července 2023. Ekonomické doručení znamená většinou dodání adresátovi do tří pracovních dnů. V prioritním režimu, který znamená doručení do druhého dne, cena za zásilku do 50 gramů stoupne z 34 na 36 korun. V obou variantách dostane zákazník se zákaznickou kartou slevu jednu korunu, nebo v případě podání více než deseti zásilek pak další korunu.
Doporučené psaní zdraží v základní variantě na 77 Kč z dosavadních 72 Kč při ekonomickém doručení, případně o tři koruny na 82 Kč v prioritním režimu. Se zákaznickou kartou je korunová sleva, od deseti kusů se sleva zvyšuje o další korunu.
Po dvou letech zdraží také poštovní poukázky, jejichž cena naposledy podle serveru stoupla od února 2023. Základní cena za poslání částky do pěti tisíc korun se od letošního února zvýší o pět korun na 57 Kč u poukázky typu A, o deset korun na 55 Kč u poukázky typu B a na 64 Kč namísto dosavadních 61 korun u poukázky typu C. Při předání údajů k poukázce typu B datovou formou je cena o dvě koruny nižší.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Schodek rozpočtu byl 271 miliard. Nejnižší od covidu, přesto pátý nejvyšší v historii
15.01.2025
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Návrh rozpočtu počítal původně se schodkem 252 miliard, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o 30 miliard kvůli dopadům povodní. Výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Státní dluh vzrostl na 3,4 bilionu.
Rozpočtové příjmy dosáhly 1,965 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 2,7 procenta. Proti plánu byly příjmy vyšší o 5,2 miliardy korun. Loňské výdaje dosáhly 2,236 bilionu korun, meziročně vzrostly o 1,6 procenta a byly o 5,4 miliardy korun nižší než stát plánoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že se jeho kabinetu daří postupně snižovat rozpočtové schodky, a to nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). "Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP," řekl. V letošním roce by měl schodek být 2,3 procenta HDP.
Fiala také ocenil, že se daří plnit plánované schodky. Podle něj se ukazuje, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sestavuje realistické rozpočty, které dokáže dodržet. Ocenil přitom, že se státu i při snižování schodku daří udržet objem peněz na investice.
Na letošní rok sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun. Podle Stanjury není důvod se domnívat, že by se nepodařilo plánovaný deficit dodržet. Střednědobé plány ministerstva financí počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)