Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Pro nákupy na e-shopech začnou platit nová pravidla. Co vše se mění?
28.04.2023
Sleva, která vlastně žádnou slevou není. Zboží, které jste si neobjednali. Nebo takové, které vůbec neodpovídá recenzím. S tím by snad měl být v brzké době konec. Podmínky pro e-shopy se totiž mění. Co od změn čekat?
Vztahy mezi internetovými obchodníky a nakupujícími doznají mnoha změn. Novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku byla schválena, v polovině listopadu ji podepsal prezident a zákon už byl odeslán i do Sbírky zákonů. Předloha přitom vychází z evropských předpisů. „Nová legislativa přináší novinky v ochraně spotřebitele. A dost změn čeká také na obchodníky.
Jedna z novinek se dotýká počítání slev, které by od začátku platnosti novely měly podléhat jednotným pravidlům. Jak by toto mělo fungovat v praxi?
Nově bude muset u jakékoliv uvedené slevy obchodník zákazníkům ukázat také nejnižší cenu, za kterou výrobek prodával v posledních 30 dnech. U výrobků, které má v nabídce méně než 30 dnů, pak nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel v této kratší době. Už by se tak nemělo stávat, že sleva by vlastně žádnou slevou nebyla.
J
Česko neplní cíle ekologických dotací, využití části peněz ministerstvo nehlídalo
28.04.2023
V Česku nebude splněna většina cílů evropského operačního programu Životní prostředí 2014-2020, ze kterého vydalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) do konce roku 2021 na dotacích 5,15 miliardy korun. Další téměř miliardu vyplatilo v letech 2019 až 2021 na ekologických dotacích z národních programů, u kterých také nejsou plněny cíle.
Využití části státních dotací dokonce ministerstvo vůbec nehlídalo. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které v pondělí úřad oznámil v tiskové zprávě. MŽP v pondělí sdělilo, že míra plnění cílů dotací bude po ukončení programů vyšší než v době kontroly, protože při prověrce ještě nebyly některé projekty dokončeny...
J
Cena nafty v Česku padá nejníže za rok a půl a dále zlevní
21.04.2023
Nafta v Česku je nejlevnější za rok a půl. Za poslední týden klesla její průměrná cena o 38 haléřů na 34,06 koruny za litr. Naopak benzin oproti předchozí středě zdražil o 24 haléřů na 37,87 koruny, a je tak nejdražší za posledních dva a půl měsíce.
V příštích sedmi dnech bude nafta dále zlevňovat. Cena velkoobchodně prodávané nafty totiž klesla od začátku dubna na surovinové burze v Rotterdamu, jež je určující i pro české čerpací stanice, v přepočtu z dolarů do korun o dalších takřka pět procent. Tento pokles se v cenách českých čerpacích stanic ještě teprve plně zohlední. Nafta tak zlevní o dalších zhruba 30 haléřů na litr a její cena poprvé od poloviny října 2021 klesne pod úroveň 34 korun za litr. Je však třeba říci, že nyní se platí z nafty nižší spotřební daň, zavedená loni v červnu, kdy vláda snížila spotřební daň z motorové nafty o 1,50 koruny na litr.
B
(Zdroj: moneymag.cz/ekonomika)
Pomoc uprchlíkům stála dosud Česko 20krát méně než důchody
20.04.2023
Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun. Ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí.
Částka 33,5 miliardy, jak komentuje ekonom Kovanda, představuje zhruba jednu dvacetinu sumy, které byla ve stejné době, tj. od konce loňského února do konce letošního března, vyplacena z tuzemské veřejné kasy na důchody. Tato suma totiž činí takřka 654 miliard korun.
Drtivou většinu dané sumy pokrývá částka vyplacená na starobní důchody. Starobních důchodců je v Česku zhruba 2,2 milionu.
Dočasnou ochranu udělilo Česko od začátku invaze zhruba půl milionu ukrajinských uprchlíků, nyní jich v Česku je přibližně 325 tisíc. To ale znamená, že za dobu války šlo z veřejných peněz v průměru zhruba čtyřikrát více peněz na jednoho tuzemského příjemce důchodové dávky, než kolik ve stejné době šlo na jednoho ukrajinského uprchlíka.
Nepotvrzují se tak názory některých kruhů, zejména pak politického extrému, že český stát ve své výdajové politice upřednostňuje ukrajinské uprchlíky před českými občany.
B