Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Cena nafty v Česku padá nejníže za rok a půl a dále zlevní
21.04.2023
Nafta v Česku je nejlevnější za rok a půl. Za poslední týden klesla její průměrná cena o 38 haléřů na 34,06 koruny za litr. Naopak benzin oproti předchozí středě zdražil o 24 haléřů na 37,87 koruny, a je tak nejdražší za posledních dva a půl měsíce.
V příštích sedmi dnech bude nafta dále zlevňovat. Cena velkoobchodně prodávané nafty totiž klesla od začátku dubna na surovinové burze v Rotterdamu, jež je určující i pro české čerpací stanice, v přepočtu z dolarů do korun o dalších takřka pět procent. Tento pokles se v cenách českých čerpacích stanic ještě teprve plně zohlední. Nafta tak zlevní o dalších zhruba 30 haléřů na litr a její cena poprvé od poloviny října 2021 klesne pod úroveň 34 korun za litr. Je však třeba říci, že nyní se platí z nafty nižší spotřební daň, zavedená loni v červnu, kdy vláda snížila spotřební daň z motorové nafty o 1,50 koruny na litr.
B
(Zdroj: moneymag.cz/ekonomika)
Pomoc uprchlíkům stála dosud Česko 20krát méně než důchody
20.04.2023
Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun. Ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí.
Částka 33,5 miliardy, jak komentuje ekonom Kovanda, představuje zhruba jednu dvacetinu sumy, které byla ve stejné době, tj. od konce loňského února do konce letošního března, vyplacena z tuzemské veřejné kasy na důchody. Tato suma totiž činí takřka 654 miliard korun.
Drtivou většinu dané sumy pokrývá částka vyplacená na starobní důchody. Starobních důchodců je v Česku zhruba 2,2 milionu.
Dočasnou ochranu udělilo Česko od začátku invaze zhruba půl milionu ukrajinských uprchlíků, nyní jich v Česku je přibližně 325 tisíc. To ale znamená, že za dobu války šlo z veřejných peněz v průměru zhruba čtyřikrát více peněz na jednoho tuzemského příjemce důchodové dávky, než kolik ve stejné době šlo na jednoho ukrajinského uprchlíka.
Nepotvrzují se tak názory některých kruhů, zejména pak politického extrému, že český stát ve své výdajové politice upřednostňuje ukrajinské uprchlíky před českými občany.
B
Nervozita v českém finančním sektoru byla zbytečná, zní z ČNB
19.04.2023
Nervozita v českém finančním sektoru, kterou v březnu vyvolaly problémy některých bank v zahraničí, se ukázala být bouří ve sklenici vody. Dnes to na odborné konferenci Cesta českého bankovnictví řekl viceguvernér České národní banky (ČNB). Zdůraznil, že český bankovní sektor je zdravý, efektivní a moderní.
V březnu se dostalo do problémů s likviditou několik menších bank ve Spojených státech, potíže skončily jejich krachem. Následně se pod tlakem ocitla druhá největší švýcarská banka Credit Suisse, kterou musel nakonec převzít její větší konkurent UBS. Nervozita v bankovním sektoru se přelila i do českého prostředí, kdy velké české banky obchodované na burze dočasně ztrácely na hodnotě.
ČNB od počátku zdůrazňovala, že české banky v ohrožení nejsou, protože jejich obchodní model byl jiný než model zahraničních bank, které se dostaly do potíží. Dnes viceguvernér řekl, že při zpětném pohledu se nervozita v Česku ukazuje jako bouře ve sklenici vody. Upozornil ale, že je na místě zachovat obezřetnost při dohledu nad bankovním sektorem, protože se mohou v zahraniční objevit nové šoky. Zdůraznil, že český bankovní sektor je zdravý, efektivní a moderní. Mezi bankovními institucemi podle něj panuje silná konkurence i velká rozmanitost produktů.
B
Inflace v Česku v březnu zmírnila na 15 procent
14.04.2023
Spotřebitelské ceny v Česku stouply v březnu meziročně o 15 procent, tempo růstu zvolnilo z únorových 16,7 procenta. Inflace je tak nejnižší od loňského dubna. Vliv mělo zlevnění pohonných hmot, zmírnil růst cen zemního plynu. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Čísla na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v březnu vzrostly o desetinu procenta. Spotřebitelské ceny zmírnily meziroční růst podruhé za sebou, je za tím ale zejména srovnání s loňskými už vysokými cenami. Většina tohoto zpomalení je ovlivněna vývojem loňské vyšší srovnávací základny, uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ve srovnání s únorem ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 procenta a ceny služeb o 0,3 procenta. Zdražovaly některé potraviny, plnotučné mléko o šest procent a zelenina o pět procent. Vzhůru šly také ceny ubytování a stravování, oděvů a obuvi, o 3,1 procenta se zvýšily ceny sociální péče. Meziměsíčně klesly ceny pohonných hmot, zemního plynu a dovolených. Z potravin proti únoru o desetinu zlevnila vejce a dolů šly také ceny másla, sýrů a tvarohů.
S