Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nezaměstnanost v ČR stoupla na 3,9 procenta
09.02.2023
Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 3,9 procenta z prosincových 3,7 procenta. Bez práce bylo 283 059 lidí. Poprvé od března 2018 jich tak je více než volných míst, kterých zaměstnavatelé na konci měsíce nabízeli 281 141. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR).
Loni v lednu byla míra nezaměstnanosti 3,6 procenta. Novou práci tehdy hledalo 267 000 lidí, k dispozici měli téměř 352 000 volných míst. Podle generálního ředitele ÚP ČR Viktora Najmona jsou letos zaměstnavatelé opatrnější v přijímání nových pracovníků a kvůli dražším energiím či surovinám se zaměřují i na efektivnější vytváření finančních rezerv. Počet volných míst se za měsíc snížil asi o 7500. "Přesto se podíl nezaměstnaných osob drží nadále, navzdory lednovému nárůstu, na relativně nízkých hodnotách. V následujících měsících by nezaměstnanost mohla stagnovat, případně mírně vzrůst. S příchodem jarního počasí a rozjezdem sezónních prací by pak mohla začít klesat," uvedl Najmon. Nejvyšší nezaměstnanost byla v lednu v Ústeckém kraji, bez práce tam bylo 5,8 procenta lidí. Následuje Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 5,2 procenta. "Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci," uvedl Úřad práce. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském kraji, v Praze, v Pardubickém a Plzeňském kraji, a to shodně 3,1 procenta. Mezi okresy byla nejnižší nezaměstnanost na Praze-východ, práci tam hledalo 1,6 procenta lidí. Na opačném konci žebříčku je Karviná s nezaměstnaností 8,5 procenta. Právě na Karvinsku připadá na jedno pracovní místo 11,8 uchazeče o zaměstnání, na Bruntálsku je to šest uchazečů a na Mostecku 4,6 uchazeče.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cena zemědělské půdy loni meziročně vzrostla o 13,5 %
08.02.2023
Jeden hektar stál v průměru 334 080 korun, v roce 2021 to bylo 294 326 korun. Vyplývá to ze zprávy o trhu s půdou společnosti Farmy.cz, která se věnuje prodeji zemědělských pozemků. Průměrná míra inflace za loňský rok byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 15,1 procenta. Mezi roky 2002 až 2022 cena půdy podle údajů společnosti vzrostla o víc než 180 procent.
Ceny půdy rostly až do posledního čtvrtletí loňského roku. V prvním pololetí podle společnosti dozníval výrazný převis poptávky po nemovitostech z roku 2021, postupně se ale projevil znatelný pokles poptávky. V posledním čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí klesly ceny půdy o 1,5 procenta. K poklesu poptávky podle zprávy vedl růst inflace a následné zdražení úvěrů kvůli zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou.
Ceny zemědělské půdy se podle zprávy pohybovaly nejčastěji mezi 25 až 44 korun za metr čtvereční. Pozemky s nejkvalitnější půdou a v blízkosti velkých měst se prodávaly i za víc než 50 korun za metr čtvereční.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Objem majetku uloženého v podílových fondech loni vzrostl o 44 miliard korun
08.02.2023
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech loni vzrostl o 44 miliard na 751,5 miliardy korun. Za posledních deset let se hodnota majetku ve fondech ztrojnásobila. Na tiskové konferenci to uvedli představitelé Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Loni vzrostla hodnota majetku v domácích fondech, naopak objem majetku v zahraničních fondech se snížil. Výkon fondů negativně ovlivnila vysoká inflace a zvýšení úroků.
Výsledky dluhopisových fondů se pohybovaly od ztráty devět procent po zisk jedno procento. Akciové fondy ztratily 11 procent, smíšené fondy osm procent. Výjimkou byly nemovitostní fondy, které připsaly sedm procent. Předseda AKAT Martin Řezáč upozornil, že to bylo způsobeno tím, že nemovitostní trh reaguje na finanční impulzy se zpožděním. Letos by podle něj bylo překvapením, kdyby nemovitostní fondy svůj zisk zopakovaly.
V letošním roce by se podle Řezáče měla situace stabilizovat. Peněžní fondy budou profitovat z vyšších úrokových měr. U dluhopisových fondů se očekává vyšší výnosový potenciál, ale lze u nich očekávat i vyšší volatilitu. "U akciových fondů jsme z nejhoršího venku," dodal Řezáč s tím, že přes krátkodobé výkyvy by se měly akcie za celý rok zhodnotit.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Český průmysl loni vzrostl o 1,7 procenta, vrátil se na předcovidovou úroveň
06.02.2023
Česká průmyslová produkce loni meziročně vzrostla o 1,7 procenta. Dostala se tak na předcovidovou úroveň z roku 2019, pomohla tomu hlavně výroba aut. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V prosinci průmysl meziročně vzrostl o čtyři procenta.
"Nejvýrazněji tento výsledek ovlivnila výroba motorových vozidel, kde produkce meziročně vzrostla o více než desetinu. V řadě dalších klíčových odvětví českého zpracovatelského průmyslu však meziročně produkce klesla," uvedl k celoročnímu růstu ředitel odboru statistiky průmyslu ČSÚ Radek Matějka.
Výroba aut v loňském roce meziročně vzrostla o 11,7 procenta. Pohoršila si ale naopak například produkce potravinářských výrobků, která klesla o 1,5 procenta. Zpracování dřeva kleslo o více než osm procent a výroba kovových konstrukcí byla nižší o 3,8 procenta. Produkce a rozvod elektřiny, plynu a tepla se snížily o 3,1 procenta.
V