Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky, čeká letos pokles HDP o 0,3 procenta
03.02.2023
Česká národní banka (ČNB) dnes zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.
"Recese na začátku roku bude mírnější, než čekala listopadová prognóza, a to zejména díky příznivému vlivu na energetických trzích a robustnější zahraniční poptávce," řekl Michl. Podle prognózy ČNB se ale sníží domácí poptávka i firemní investice. Pokles domácí poptávky je přitom podle Michla důležitý k oslabení inflačních tlaků.
"S odezněním nákladových tlaků se pak ekonomika postupně vrátí k růstu," doplnil Michl. Pro příští rok ČNB předpokládá hospodářské oživení, HDP by měl vzrůst o 2,2 procenta.
V
Energetická společnost E.ON sníží milionu stálých zákazníků ceny energií pod cenový strop
03.02.2023
E.ON sníží ceny od poloviny února. U elektřiny budou ceny nižší o šest procent, než činí cenový strop, u plynu o osm procent. Zlevnění se bude týkat více než milionu zákazníků. Informovala o tom společnost E.ON.
Dosud tuzemští dodavatelé snižovali ceny pouze u produktů s fixací. Většina dodavatelů energií od začátku roku nabízí novým zákazníkům tarify s cenami vycházející z vládního cenového maxima. To činí pro letošní rok 5000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny bez DPH a 2500 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky
27.01.2023
Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta.
Ministerstvo přehodnotilo očekávaný vývoj HDP s ohledem na pokles spotřeby domácností ve druhé polovině loňského roku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale předpokládá, že recese bude jen krátká, první známky hospodářského oživení očekává už ve druhém čtvrtletí letošního roku. Stanjura dnes také upozornil, že se recese neprojevuje na trhu práce. Nezaměstnanost by se podle něj měla letos zvýšit na 3,2 procenta z loňských 2,5 procenta. Proti listopadové predikci se odhad letošní nezaměstnanosti zvýšil o 0,1 procentního bodu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V Česku loni ubylo 1300 živnostníků, v předchozích letech jich naopak přibývalo
27.01.2023
V loňském roce ubylo v ČR 1300 živnostníků, v předchozích letech se přitom jejich počet zvyšoval. V Česku začalo v roce 2022 podnikat na živnostenský list 7 000 lidí, o 10 600 více než o rok dříve. Zároveň podnikání ukončilo asi 78 300 podnikatelů, o 36.000 více než v roce 2021. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.
"Paradoxem této situace je, že celkový počet živnostníků se sice snížil, ale zároveň začalo v loňském roce podnikat 77 000 živnostníků, což je nejvíce od roku 2011. Úbytek je tak dán počtem podnikatelů, kteří se rozhodli s podnikáním skončit," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Právě živnostníci, kteří na rozdíl od firem ručí za podnikání celým svým majetkem, podnikání podle ní v případě problémů raději ukončí, než by riskovali bankrot.
Měsícem, který nejvíce zahýbal počty živnostníků, byl prosinec. Během něj začalo podnikat 4700 lidí. To je ve srovnání se stejným obdobím v předchozích letech spíše nadprůměr. Zároveň se ale 16.700 podnikatelů rozhodlo podnikání ukončit, což je zhruba čtyřikrát více než v prosinci 2021, vyplývá z dat.
V