Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,7 procenta
30.09.2022
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu meziročně stoupla o 3,7 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Výsledky se tak proti předchozímu odhadu z konce srpna nezměnily. Vyplynulo to z pátečních informací ČSÚ na webu.
K meziročnímu růstu HDP přispěly podle dřívějšího vyjádření statistiků zejména výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Analytici pak upozornili na to, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
Statistici doplnili, že příjmy domácností podle sezonně očištěných údajů mezičtvrtletně klesly o 1,2 procenta a proti loňskému druhému čtvrtletí o 8,1 procenta. Reálná spotřeba domácností na obyvatele mezičtvrtletně stagnovala a meziročně se zvýšila o 0,9 procenta.
V
Na příští rok má zafixované ceny elektřiny jen přibližně pětina firem
27.09.2022
U plynu má zajištěn kontrakt 22 procent společností. Přes dvě třetiny podniků zaznamenaly problémy při vyjednávání smluv na dodávku energie na příští rok. Řada firem dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly dosud zvyklé. Ukázal to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 114 hlavně průmyslovými podniky.
Už letos platily firmy za elektřinu i plyn průměrně více než dvojnásobek proti loňskému roku. Takřka dvě třetiny firem mají podle průzkumu pro letošní rok zafixovanou cenu elektřiny. U plynu má na letošek zajištěnou cenu 69 procent podniků. Pouze polovina firem, které mají cenu elektřiny nebo plynu fixovanou na letošní rok, má cenu za podobných podmínek jako v roce 2021. Druhá polovina firem má fixace za mnohonásobně vyšší ceny. Pouze jedné třetiny dotázaných firem se navýšení cen elektřiny a plynu dosud výrazně nedotýká.
"Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že vysoké ceny energií na řadu firem teprve dopadnou a mohou s nimi mít velké problémy. Je proto potřeba, aby vláda rychle hledala další možnosti mimořádných opatření pro podniky. Letos má zatím ještě část firem ceny fixované. Pomoc budou potřebovat hlavně příští rok,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.
S
Banky nabízí místo daně z mimořádných zisků až 50 miliard Kč na podporu ekonomiky
27.09.2022
Česká bankovní asociace (ČBA) nabízí podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a přinesla by státu až 50 miliard Kč. Návrhy zahrnují podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), dopravních projektů, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB).7 ČBA o tom informovala na svých webových stránkách.
Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje. Vláda v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu uvažuje, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií. Podrobnosti plánu vláda zatím nezveřejnila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinérií. Příští rok by mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun. Úlevu zatížení domácností by podle asociace umožnilo dočasné snížení splátky spotřebitelských úvěrů a hypoték a případné přefinancování úvěrů do delší splatnosti. "Tímto bychom mohli pomoci ulevit rozpočtu domácností snížením měsíčního zatížení splátkami o 20 až 30 procent u hypotečních úvěrů a u spotřebitelských úvěrů o 20 až 40 procent," upozornila asociace.
S
Důvěra v ekonomiku dál padá. Mezi domácnostmi je nejníže za dobu sledování
26.09.2022
Důvěra v ekonomiku ČR v září dál klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na hodnotu 90,1. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu. Vyplynulo to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.
Důvěra mezi podniky proti srpnu klesla o čtyři body na hodnotu 93,6, mezi spotřebiteli byl meziměsíční pokles důvěry větší, o 4,4 bodu. "Pesimismus spotřebitelů v září výrazně posílil. Meziměsíčně vzrostl počet respondentů obávajících se v příštích 12 měsících zhoršení celkové ekonomické situace, své vlastní finanční situace, zvýšení nezaměstnanosti i dalšího růstu cen," uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. Doplnila, že téměř třetina domácností navíc uvádí, že už nyní sotva vyjde s penězi.
V