Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Banky nabízí místo daně z mimořádných zisků až 50 miliard Kč na podporu ekonomiky
27.09.2022
Česká bankovní asociace (ČBA) nabízí podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a přinesla by státu až 50 miliard Kč. Návrhy zahrnují podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), dopravních projektů, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB).7 ČBA o tom informovala na svých webových stránkách.
Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje. Vláda v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu uvažuje, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií. Podrobnosti plánu vláda zatím nezveřejnila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinérií. Příští rok by mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun. Úlevu zatížení domácností by podle asociace umožnilo dočasné snížení splátky spotřebitelských úvěrů a hypoték a případné přefinancování úvěrů do delší splatnosti. "Tímto bychom mohli pomoci ulevit rozpočtu domácností snížením měsíčního zatížení splátkami o 20 až 30 procent u hypotečních úvěrů a u spotřebitelských úvěrů o 20 až 40 procent," upozornila asociace.
S
Důvěra v ekonomiku dál padá. Mezi domácnostmi je nejníže za dobu sledování
26.09.2022
Důvěra v ekonomiku ČR v září dál klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na hodnotu 90,1. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu. Vyplynulo to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.
Důvěra mezi podniky proti srpnu klesla o čtyři body na hodnotu 93,6, mezi spotřebiteli byl meziměsíční pokles důvěry větší, o 4,4 bodu. "Pesimismus spotřebitelů v září výrazně posílil. Meziměsíčně vzrostl počet respondentů obávajících se v příštích 12 měsících zhoršení celkové ekonomické situace, své vlastní finanční situace, zvýšení nezaměstnanosti i dalšího růstu cen," uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. Doplnila, že téměř třetina domácností navíc uvádí, že už nyní sotva vyjde s penězi.
V
Vláda schválila vyšší strop pro příspěvky na bydlení
23.09.2022
Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, se od října kvůli zdražování energií zvednou o 2000 až 4500 korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se zvýší o 11 až 68 procent. Nejvíc vzrostou samotným lidem či dvojicím v nájmu. Návrh nařízení dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle odhadů ministerstva práce by se výdaje na příspěvky po úpravě mohly pro letošek zvýšit o 400 milionů korun.
"Příspěvek na bydlení bude ještě víc odpovídat reálným nákladům, které lidé vydávají. Zbavíme se toho umělého stropu, který mohl omezovat přístup k této pomoci," uvedl předseda vlády. Podle něj navýšení cílí hlavně na samotné seniory, dvojice či samoživitelské domácnosti.
V
Vláda může zastropovat ceny plynu a elektřiny, zákon podepsal prezident
23.09.2022
Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách. Zákon má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce.
Zeman již dříve ocenil, že vláda přistoupila k zastropování cen elektřiny a plynu. Označil to za nejlepší řešení energetické krize. Limity považuje za přiměřené.
K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Bude také určovat rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách.
Nařízení by vláda mohla podle dosavadních informací vydat 5. října. Předtím se mají 30. září sejít ministři energetiky zemí EU a jednat o dalších řešeních.
V