Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Temelín chce příští rok dodat víc elektřiny
20.07.2022
Jaderná elektrárna Temelín chce příští rok dodat do přenosové soustavy až o 4000 megawatthodin elektřiny víc než letos. Odpovídá to zhruba roční spotřebě 1150 domácností. Temelín toho chce dosáhnout tak, že upraví provoz čerpadel, která dopravují vodu do chladicích věží.
Umožnila to matematická metoda zpracování velkých dat (takzvaná big data), díky které ČEZ využil provozní a meteorologická data za posledních pět let. "Je to podobné jako jízda autem, kdy způsob jízdy ovlivňuje spotřebu. Díky řízení provozu chladicích věží můžeme snížit spotřebu cirkulačních čerpadel. A ušetřenou elektřinu můžeme dodat do přenosové sítě," uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
V
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Stav silnic je v Česku tristní, statistiky zlepšuje síť železnic
20.07.2022
Nejnovější Index prosperity Česka, který zkoumá na základě dostupných mezinárodních dat kvalitu života ve státech Evropské unie, se zaměřil na infrastrukturu. Česko se podle něj může pochlubit nejhustší železniční sítí, v hodnocení stavu silnic se však propadá do poslední pětky. Má také nízké pokrytí vysokorychlostním internetem a nižší úroveň digitalizace státní správy. V infrastruktuře a digitalizaci se Česko umístilo lehce nad evropským průměrem.
Index prosperity, který zpracovává portál Evropa v datech s analytiky České spořitelny, mu přisoudil dvanáctou příčku z 27 zemí Evropské unie. „Příčinou jsou především kvalita silnic, relativně nízké pokrytí vysokorychlostním internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy. Česko ale patří k zemím, které do dopravy investují nejvyšší podíl svého HDP a které mají nejhustší železniční síť,“ uvádí Milan Mařík z portálu Evropa v datech. Infrastruktura je přitom nezbytná pro každodenní fungování ekonomiky. „Obecně platí, že každá miliarda investovaná do infrastruktury má pro ekonomiku dodatečný pozitivní efekt okolo 300 milionů korun. Investice do infrastruktury tak mohou výrazně zvyšovat potenciál ekonomiky a tím i životní úroveň,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
V
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Přestřelené ceny bytů začnou padat
19.07.2022
Trh s nemovitostmi v Česku by se po letech, která se nesla ve znamení prudkého zdražování, mohl konečně ochladit. Rostoucí ceny může zarazit zejména klesající poptávka po vlastním bydlení, experti ale v tvrzeních o zlevňování bytů zůstávají opatrní. Jedno je však jisté: v současné době jsou nemovitosti v tuzemsku extrémně nadhodnocené, dokládají to i data České národní banky. Evropský statistický úřad Eurostat minulý týden zveřejnil údaje, podle kterých zaznamenalo Česko v letošním prvním čtvrtletí nejvyšší růst cen nemovitostí ze zemí unijního svazku. Ceny se meziročně zvedly o 24,7 procenta.
se strmým zdražováním, které bylo pro nemovitosti v tuzemsku příznačné v posledních letech, by ale brzy mohl být konec. Analytik banky Creditas Petr Dufek se domnívá, že ceny mohou přestat růst ještě letos.
"Část trhu - zvlášť starší byty mimo velká centra - může zažít i pokles cen. Jak moc, je ale nemožné předem odhadovat," uvedl pro Aktuálně.cz Dufek. Šéf realitního portálu Bezrealitky Jan Škrabánek se nebojí mluvit dokonce o propadu cen. Jedním dechem ale dodává, že zlevnění se rozhodně nebude týkat veškerých typů nemovitostí a všech měst.
"Jako první budou klesat ceny nemovitostí, které byly prokazatelně přestřelené - domy ve špatném stavu, ruiny a nemovitosti, které se nachází ve špatné lokalitě a ještě jsou zralé na generální rekonstrukci. Týkat se to bude i některých chat, chalup a možná i luxusnějšího bydlení," vyjmenoval Škrabánek.
Ceny podle něj naopak s jistotou neklesnou u bytů s dispozicemi 2+kk a 3+1 na dobrých adresách ve velkých městech, jako je Praha, Brno nebo třeba Olomouc a Plzeň.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Platební morálka v Česku je nyní špatná
19.07.2022
Téměř každá společnost má za poslední rok negativní zkušenost s opožděnými platbami. Polovina firem je na tom hůře než před pandemií koronaviru. Téměř 80 procent akceptuje stále delší odklady splatností. Vyplývá to ze zprávy společnosti Intrum Czech sestavené na základě průzkumu z 29 evropských zemí. kterého se zúčastnilo víc než 11.000 společností z 15 odvětví.
Co se týče tržeb, efektivity a schopnosti zvládat problémy, udává polovina českých firem, že jejich kondice je slabší než před propuknutím epidemie koronaviru v Česku v březnu 2020. Čtvrtina společností je na tom zhruba stejně, zbývající čtvrtina vnímá svou pozici jako silnější. Problém vycházet vstříc požadavkům svých zaměstnanců na vyšší plat má 54 procent firem z průzkumu, což odpovídá situaci napříč celou Evropou, kde to je 55 procent. Nadpolovičních 55 procent českých firem také uvedlo, že jejich zaměstnanci nemají dostatečné interní odborné znalosti na to, aby podnik zvládl dopady inflace. Na celoevropské úrovni takto odpovědělo 58 procent firem.
S