Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Stát půjčí ČEZ až 74 miliard korun. Peníze budou sloužit zálohám na burze
11.07.2022
Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy eur (v přepočtu více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Oznámil to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Skládání záloh požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
"Společnost ČEZ podepsala s ministerstvem financí úvěrovou smlouvu v objemu až tři miliardy eur. Tato úvěrová smlouva umožňuje ČEZ posílit jeho likviditní pozici. Ta je nyní na rekordně vysoké úrovni, nicméně v důsledku extrémních změn cen plynu a elektřiny je třeba se připravit na další mimořádný růst finančních prostředků pro zajištění obchodů s energetickými komoditami v nadcházejících měsících," uvedl dále Kříž.
Podobnou pomoc podle něho poskytuje energetickým firmám například Německo. Stát tak pomůže s financováním případného nárůstu takzvaných marginových požadavků v případě extrémní volatility na trhu energetických komodit, ke kterému by mohlo dojít například v souvislosti s úplným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Podle Kříže jde tak o další z kroků, jimiž stát a ČEZ posilují energetickou bezpečnost Česka, neboť tím snižují možná rizika v klíčové fázi současné energetické krize.
V
Elektřina v červnu zdražila jen mírně, v příštích měsících cena energií výrazně poroste
08.07.2022
Průměrná koncová cena silové elektřiny se v průběhu června zvýšila meziměsíčně o necelých pět procent na 4704 Kč za megawatthodinu (MWh) bez DPH, cena megawatthodiny plynu v červnu naopak meziměsíčně poklesla o 4,6 procenta na 2815 Kč bez daně. V příštích týdnech a měsících analytici Ušetřeno.cz ale naopak očekávají výrazné zdražení energií. Ušetřeno.cz o tom informovalo v tiskové zprávě.
Ceny energií sleduje Ušetřeno.cz prostřednictvím svého indexu. "Po čtyřech měsících pomalejšího růstu (elektřiny) se ale v průběhu července očekává její výrazné zvýšení. Elektřinu za ceny nasmlouvané před říjnem či listopadem minulého roku dodavatelé již vyprodali a nyní jsou nuceni upravovat svoje ceníky směrem nahoru. Zdražení se proto nejvíce dotkne nových koncových zákazníků a stávajících, kterým končí fixace," uvedlo Ušetřeno.cz.
Cena plynu ve druhé polovině roku bude podle Ušetřeno.cz opět růst, a to výrazně. Stejně jako v případě elektřiny také zemní plyn uskladňovaný pro nastávající topnou sezónu je nakupován násobně dráž než loni touto dobou. "Nově uzavřené či obnovené smlouvy proto budou obsahovat výrazně dražší sazby, a nakonec se tak zdražování nevyhne ani zákazníkům s probíhající fixací či produkty nenavázanými na základní ceníky dodavatelů," uvedlo Ušetřeno.cz.
V
Agrofertu loni stoupl zisk na 5,8 miliardy
04.07.2022
Koncernu Agrofert loni meziročně stouply konsolidované tržby o 15 procent na 184,8 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl na 5,8 miliardy korun ze 3,8 miliardy korun v roce 2020. V pátek to v tiskové zprávě sdělil mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
Za růstem tržeb je podle holdingu hlavně zvýšení prodejních cen v chemickém segmentu v reakci na významné zvýšení vstupních nákladů. Růst zisku pak firma přičítá hlavně zlepšení hospodaření v segmentech chemie a zemědělství.
Do února 2017 vlastnil koncern někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Podle Evropské komise ale své podniky dál ovládá.
Objem bankovních a jiných úvěrů Agrofertu se meziročně téměř nezměnil. Zhruba tři čtvrtiny úvěrů v celkové výši 33,3 miliardy korun jsou v cizích měnách, hlavně v eurech. Holding loni investoval v Česku 6,5 miliardy korun. Ve všech zemích, kde působí, byl celkový objem investic 9,9 miliardy korun. Největší část investic, celkem 4,4 miliardy korun, směřovala do chemického průmyslu.
V
Ekonomika rostla rychleji, než statistici odhadovali
01.07.2022
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,9 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zlepšili svůj odhad z konce května, kdy uváděli růst o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) zůstal na 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
Statistici už v květnu uvedli, že k posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka. V dnešní zprávě doplnili, že reálná spotřeba domácností se meziročně zvýšila o tři procenta a mezičtvrtletně klesla o 0,4 procenta. Míra úspor domácností klesla meziročně i mezičtvrtletně.
„Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele poklesl v 1. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí o 5,6 procenta, meziročně o 4,4 procenta, a to zejména kvůli vysokému růstu cen,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v 1. čtvrtletí 38.610 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 8,3 procenta a meziročně o 4,4 procenta. Podle statistiků byla tak výsledkem vyššího mezičtvrtletního poklesu celkových příjmů domácností než jejich výdajů nižší míra úspor, dosáhla 16,1 procenta. Mezičtvrtletně byla míra úspor domácností nižší o čtyři procentní body, meziročně se snížila o osm procentních bodů. Míra investic domácností proti předchozímu čtvrtletí stoupla o půl procentního bodu a meziročně o 1,4 procentního bodu, dosáhla deseti procent.
V