Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Inflace je nejvyšší od roku 1998
11.04.2022
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta. "Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 procenta.
Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 Kč za litr a nafta za 47 korun za litr," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny meziročně o 24,7 procenta, zemního plynu o 37,7 procenta a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 procenta. Za teplo a teplou vodu si lidé museli připlatit o 13,9 procenta.
S
Dovozní i vývozní ceny se meziročně zvýšily
11.04.2022
Vývozní ceny v únoru meziročně stouply o 10,4 procenta, u dováženého zboží se ceny zvýšily o 14 procent. Vliv na to mělo zejména zdražení energií, železa, oceli, neželezných kovů, plastů a dřeva. Vyplynulo to z dnes zveřejněných informací na webu Českého statistického úřadu. Ceny ve vývozu a dovozu se zvýšily také v meziměsíčním srovnání, ale výrazně méně než v meziročním srovnání. Meziroční nárůst vývozních cen ovlivnil především ceny minerálních paliv, tedy elektřiny, plynu, ropných výrobků a uhlí, které se zvýšily o 118,2 procenta.
O dvě pětiny vyšší než loni v únoru byly i ceny ostatních surovin, hlavně dřeva a kovového odpadu. Vyvážené polotovary jako železo, ocel, kovové a dřevěné výrobky zdražily o 18,3 procenta a chemikálie o 17 procent. V dovozu meziročně zdražila minerální paliva o 103,3 procenta. Ceny dovážených polotovarů stouply o 18,8 procenta, ostatních surovin, hlavně dřeva, o 14,8 procenta a chemikálií o 14,3 procenta.
S
Vysoká inflace bude trvat déle, než ČNB předpokládala
11.04.2022
Česká národní banka minulý měsíc rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Navýšení o půl procentního bodu doplnilo historicky nejrychlejší cyklus rostoucích úroků, prostřednictvím kterého centrální banka reagovala na inflační tlaky. Současná úroveň sazeb na pěti procentech přitom není konečná. Úroky půjdou dále nahoru.
Vysoká inflace bude trvat déle, než centrální banka předpokládala. Celoplošný růst cen a imperativ udržení inflační kotvy vyžaduje další zvýšení úrokových sazeb. To by měla potvrdit i nová prognóza, kterou ČNB představí na květnovém zasedání. Spolu s ní podle našich očekávání dojde i na další navýšení úroků o půl procentního bodu.
V
Inflace může vyskočit až na 14 procent
08.04.2022
Už před ruskou invazí na Ukrajinu ceny zboží a služeb rychle rostly kvůli prudkému zdražení energií. Ruská agrese ale roztáčí inflaci do ještě vyšších obrátek, což tvrdě zasáhne tuzemskou ekonomiku.
V únoru se ceny meziročně zvýšily o 11,1 procenta, což je nejvíce od června 1998, kdy inflace dosáhla dvanácti procent. „Čeká nás další nárůst. Riziko, že se inflace dostane nad čtrnáct procent, je velké,“ varuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. V černém scénáři počítá hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil dokonce s inflací přes dvacet procent. Oslovení ekonomové pak počítají s průměrnou inflací v letošním roce okolo jedenácti procent.
V