Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
ČNB opět zasáhla proti inflaci
04.02.2022
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Na předchozím měnovém jednání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Na zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.
V
Kavárny otevřou nové pobočky, kvůli dražší kávě ale zvýší ceny
01.02.2022
Kavárenské řetězce v Česku se v důsledku pandemie koronaviru potýkají s nižší návštěvností, přesto letos plánují otevřít nové pobočky. Vzrostl počet lidí, kteří si občerstvení objednávají s sebou, firmy tak hodlají tuto službu vylepšovat.
Některé kavárny také kvůli rostoucím cenám kávy, energií, dopravy a dalších nákladů zdražují. Vyplývá to z odpovědí zástupců kavárenských sítí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České domácnosti mají u bank dluh přes dva biliony korun
31.01.2022
Dluhy českých domácností u bank loni v prosinci stouply proti listopadu o 16,9 miliardy korun na 2,049 bilionu korun. Zadlužení nefinančních podniků naopak kleslo o 17 miliard na 1,202 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností ke konci loňského roku vyšší o 184 miliard a dluhy firem o téměř 67 miliard korun vyšší. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka.
Dluhy českých domácností u bank se zvyšují od února 2016. Nad bilion korun se poprvé dostaly v červnu 2010, úroveň 1,5 bilionu převýšily v září 2017 a loni v říjnu přesáhly dva miliony. Tři čtvrtiny dluhů domácností u bank připadají na úvěry na bydlení. V posledním měsíci loňského roku vzrostly proti listopadu zhruba o procento na 1,598 bilionu korun. Spotřebitelské úvěry se meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta na 282 miliard korun. Zadlužení firem, na rozdíl od zadlužení domácností, kolísá. Loni po většinu roku meziměsíčně rostlo, v červnu a prosinci kleslo.
V
V roce 2021 začalo v ČR podnikat nejvíce lidí za devět let
28.01.2022
Šlo o 64.599 nových živnostníků, o 3563 více než v roce 2020. V uplynulém roce zároveň ukončilo své podnikání 38.306 lidí, o 3766 méně než o rok dříve a nejméně za deset let. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz společnosti CRIF. V Česku tak přibylo 26.293 živnostníků, o 39 procent více než v roce 2020. Počet podnikatelů s přerušenou živností byl nejnižší za tři roky.
Konkrétně to bylo 88.524 podnikatelů, což je meziroční pokles o více než 1500. "Vysoký počet nových živností můžeme interpretovat různě. Na jednu stranu je jistě dobře, že lidé mají zájem podnikat, stejně jako je pozitivní to, že své živnosti ukončují a přerušují méně než v předešlých letech. Na druhou stranu ale vzniká otázka, do jaké míry tito lidé skutečně podnikají a nakolik jde pouze o nahrazení pracovního poměru jiným druhem vazby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Tomu by podle ní nasvědčovalo to, že nejrychleji rostl počet živnostníků v dopravě a skladování, tedy v rychle rostoucím odvětví, často se specifickými pracovními podmínkami.
S