Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Podmínky čerpání hypotečního úvěru budou přísnější
11.01.2022
Od 1. dubna 2022 budou poskytovatelé hypotečních úvěrů, tedy většinou banky, povinně dodržovat limity pro poskytování hypoték, které stanoví Česká národní banka. V současnosti platí pro žadatele o hypotéky jeden úvěrový limit, a ten je navíc jen doporučený. Jedná se o ukazatel určující výši hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti na hodnotu 90 procent.
Od dubna bude tento limit 80 procent. Znamená to, že žadatel může dostat úvěr ve výši jen 80 procent ceny nemovitosti, 20 procent musí mít svých. Dále začne od dubna platit limit určující, že velikost celkového dluhu nesmí překročit 8,5násobek ročního příjmu žadatele. A také další limit, který zase říká, že výše ročních splátek úvěru by neměla překročit 45 procent ročního příjmu žadatele. Tyto limity pro poskytování hypoték budou muset všechny banky akceptovat. Platí totiž novela zákona o ČNB, která dává centrální bance větší pravomoci. Zatímco před novelou mohla limity jen doporučovat, nyní je nařizuje.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nezaměstnanost v Česku vzrostla na 3,5 procenta
10.01.2022
Nezaměstnanost v Česku na konci loňského roku stoupla na 3,5 procenta, to je o 0,2 procenta více než v listopadu. O práci se ucházelo 258 173 lidí, zhruba o 12 600 více než o měsíc dříve. Současně mírně ubylo volných pracovních míst, kterých bylo na trhu 343 148. Jejich nabídka tak byla dál vyšší než počet nezaměstnaných, průměrně 0,8 uchazeče na pracovní místo, informoval dnes Úřad práce ČR.
Až do prosince nezaměstnanost loni od března víceméně klesla. Podle pracovního úřadu situace na pracovním trhu v prosinci ale odpovídala dlouhodobému stavu, ročnímu období a běžnému vývoji na konci, kdy nezaměstnanost pravidelně roste. Ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon uvedl, že s příchodem zimy postupně končí sezonní práce zejména v zemědělství nebo stavebnictví a do evidence se hlásí větší počet lidí, kterým skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili činnost.
V
Český průmysl po třech měsících poklesu v listopadu rostl
10.01.2022
Stavební výroba v Česku loni v listopadu zpomalila meziroční růst na dvě procenta z říjnových 3,7 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se meziročně zvýšilo o 5,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Český průmysl po říjnovém poklesu o téměř pět procent v listopadu meziročně vzrostl o 1,6 procenta.
Meziměsíčně zůstala stavební produkce na stejné úrovni. Inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, na rozdíl od toho pozemního o čtyři procenta kleslo. "Listopadové stavební výkony byly velmi podobné těm říjnovým a stavební produkce dále meziročně rostla díky pozemnímu stavitelství. Inženýrské stavby klesly, ale srovnávací základna byla podstatně výš než v případě těch pozemních. Oba segmenty se udržely na úrovni minulého měsíce," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Stavební výrobu zasáhl po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 propad. Od dubna 2020 vytrvale oslabovala a až od loňského května opět meziročně posiluje.
V
Český průmysl po třech měsících poklesu v listopadu rostl
07.01.2022
Stavební výroba v Česku loni v listopadu zpomalila meziroční růst na dvě procenta z říjnových 3,7 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se meziročně zvýšilo o 5,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Český průmysl po říjnovém poklesu o téměř pět procent v listopadu meziročně vzrostl o 1,6 procenta.
Meziměsíčně zůstala stavební produkce na stejné úrovni. Inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, na rozdíl od toho pozemního o čtyři procenta kleslo. "Listopadové stavební výkony byly velmi podobné těm říjnovým a stavební produkce dále meziročně rostla díky pozemnímu stavitelství. Inženýrské stavby klesly, ale srovnávací základna byla podstatně výš než v případě těch pozemních. Oba segmenty se udržely na úrovni minulého měsíce," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Stavební výrobu zasáhl po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 propad. Od dubna 2020 vytrvale oslabovala a až od loňského května opět meziročně posiluje.
V