Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ceny energií letí vzhůru
04.10.2021
Ve Velké Británii už vznikají vtipy o tom, zda budou mít auta na co jezdit, v kontinentální Evropě se lidé zase začínají bát, aby měli v zimě čím topit. Rekord za rekordem překonává už několik týdnů za sebou historicky nejdražší elektřina. A mohutně jí sekunduje i zemní plyn, který svá historická maxima překročil v polovině týdne.
„Cena na evropském trhu prorazila hranici 1000 amerických dolarů za 1000 kubíků, a to vůbec poprvé v historii,“ uvedla ve své zprávě GECF, organizace sdružující země vyvážející plyn. Cena vychází z nizozemského TTF, což je virtuální místo, na kterém se obchoduje s plynem.
Extrémní růst je ale vidět i na lokálním českém trhu pražské energetické burzy. Aktuálně se ve čtvrtek cena plynu na další den vyšponovala až k 95 eurům za megawatthodinu. Loni to bylo necelých 13 eur. To je nárůst o astronomických 650 procent.
V
ČNB překvapila razantním zvýšením sazeb
04.10.2021
Ve čtvrtek se Česká národní banka rozhodla pro nečekaně razantní krok, kterým chce tlumit přehřátou ekonomiku a brzdit růst spotřebitelských cen. Centrální bankéři na svém zasedání odhlasovali zvýšení klíčové úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. Takto skokové zvýšení tuzemská ekonomika naposledy zažila během měnové krize v roce 1997.
Ke krocení inflace používá ČNB takzvanou dvoutýdenní repo sazbu. Od té se pak odvíjejí ostatní sazby v ekonomice, například sazby úvěrů nebo hypoték. Během pandemie loni na jaře ČNB sazbu srazila až na 0,25 procenta, aby ekonomice ulehčila, a od té doby centrální bankéři sazbu postupně zvedají. Letos jde už o třetí zvýšení, které sazbu zvedá na 1,5 procenta.
V
ČNB překvapila razantním zvýšením sazeb
01.10.2021
Ve čtvrtek se Česká národní banka rozhodla pro nečekaně razantní krok, kterým chce tlumit přehřátou ekonomiku a brzdit růst spotřebitelských cen. Centrální bankéři na svém zasedání odhlasovali zvýšení klíčové úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. Takto skokové zvýšení tuzemská ekonomika naposledy zažila během měnové krize v roce 1997.
Ke krocení inflace používá ČNB takzvanou dvoutýdenní repo sazbu. Od té se pak odvíjejí ostatní sazby v ekonomice, například sazby úvěrů nebo hypoték. Během pandemie loni na jaře ČNB sazbu srazila až na 0,25 procenta, aby ekonomice ulehčila, a od té doby centrální bankéři sazbu postupně zvedají. Letos jde už o třetí zvýšení, které sazbu zvedá na 1,5 procenta.
V
Česká ekonomika vzrostla o 8,1 procenta
01.10.2021
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Předchozí odhad z konce srpna uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 8,2 procenta, mezičtvrtletní výsledek zůstal beze změny.
V prvním čtvrtletí letošního roku klesl HDP podle revidovaných dat meziročně o 2,5 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Příjmy i spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí výrazně stouply. Reálné příjmy obyvatelstva vzrostly proti předchozímu čtvrtletí o 3,9 procenta, což je nejvyšší mezičtvrtletní růst v historii měření, uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Doplnil, že rozvolnění protiepidemických opatření pak vedlo k mezičtvrtletnímu růstu spotřebních výdajů na obyvatele o 4,8 procenta. V meziročním srovnání byly příjmy domácností na obyvatele vyšší o 6,4 procenta a reálná spotřeba domácností o 8,6 procenta vyšší.
V