Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy sněmovna schválila v mírnější podobě
07.05.2024
Vyšší ochranu sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Na nejkvalitnější zemědělské půdě by podle vládní novely nesměly do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří. Sněmovna stanovila ze zákazu odnětí nejkvalitnější půdy ze zemědělského půdního fondu výjimky podle úpravy skupiny koaličních poslanců. Výjimky se budou týkat například záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu, jako jsou čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ministerstvo financí čeká růst HDP o 1,4 procenta
11.04.2024
Ministerstvo financí zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,4 procenta a průměrná inflace dosáhne 2,7 procenta. Uvádí to nová makroekonomická predikce, kterou představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V lednové predikci ministerstvo očekávalo hospodářský růst 1,2 procenta a inflaci 3,1 procenta.
Česká ekonomika by letos podle Stanjury měla překonat úroveň před pandemií covidu-19. Hospodářský růst bude vyšší než v eurozóně, kde by měl podle predikce ministerstva činit 0,5 procenta. Česko se tak začne poprvé od roku 2020 znovu hospodářsky přibližovat k eurozóně.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Spotřeba tepla byla loni v Česku nejnižší za sedm let
11.04.2024
Spotřeba tepla ze soustav centrálního zásobování klesla loni v ČR meziročně o 9,4 procenta na 67,8 petajoulů (PJ). Byla tak nejnižší za sedm let, kdy Energetický regulační úřad (ERÚ) data eviduje.
Důvodem nízké spotřeby bylo teplé počasí i úsporná opatření. Informoval o tom mluvčí ERÚ Michal Kebort. Již v lednu zveřejnilo loňská data Teplárenské sdružení, podle něj spotřeba tepla z centrálních tepláren klesla meziročně o šest procent.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cena zlata pokračuje v lámání rekordů
08.04.2024
prvé v historii překonala hranici 2300 dolarů (téměř 54 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). K jejímu růstu přispívají vyhlídky na snižování úrokových sazeb ve Spojených státech.
Cena zlata podle údajů serveru Investing.com vystoupila až na nové rekordní maximum 2304,77 dolaru za unci, později však o své zisky přišla. Krátce po 9:00 SELČ vykazovala pokles o zhruba desetinu procenta a pohybovala se mírně pod 2300 USD za unci.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)