Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Udržitelnost již není tématem jen pro velké společnosti
27.03.2024
V posledních letech zájem malých a středních firem o trvale udržitelné podnikání v Česku roste. Motivují je nejen požadavky zákazníků, ale také zodpovědný přístup vlastních zaměstnanců.
Základem udržitelného podnikání je především respekt k přírodě a potažmo také ke komunitě a společnosti jako celku. V České republice však zatím není udržitelnost jedním z dominujících témat. Průzkum italské SDA Bocconi School of Management, který probíhal ve spolupráci se skupinou Generali na vzorku 1240 malých a středních společností v devíti zemích Evropy, poukázal na to, že v České republice se v současné době strategií udržitelnosti řídí pouze třetina firem patřících do tohoto segmentu. Zároveň také vyšlo najevo, že se jedná o druhý nejhorší výsledek v rámci všech zkoumaných zemí.
Podobně varující zjištění přinesl i výzkum na téma ESG a udržitelnost malých a středních podniků, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR realizovala agentura Ipsos. Hodnocení ESG umožňuje celkový pohled na činnost podnikatelského subjektu v oblasti životního prostředí, společenské zodpovědnosti a řízení. Výsledky průzkumu, který proběhl mezi 255 majiteli, jednateli a řediteli malých a středních firem o velikosti 4-249 zaměstnanců, ukazují, že dvě třetiny spontánně nevědí, co si pod pojmem ESG představit. Jedna z deseti firem si tuto zkratku spojuje s udržitelností a vlivem na životní prostředí. Z tohoto výzkumu však také vyplývá, že sedm firem z deseti se o ESG ve skutečnosti zajímá. Nejčastěji se tyto firmy zaměřují na sociální oblast, tedy na zdraví a bezpečnost společně s dobrými pracovními podmínkami a odmítáním diskriminace. Největší překážkou v rámci implementace ESG je podle poloviny firem nejasná návratnost investice, nedostatek financí a v neposlední řadě také nedostatek informací. Tři čtvrtiny malých a středních firem například nevědí, že od roku 2026 bude vykazování ESG reportů povinné...
B
Téměř polovina kontrolovaných prodejců zábavní pyrotechniky porušila předpisy
13.03.2024
Pochybení se týkalo zejména zákona o zacházení s pyrotechnickými výrobky a zákona o ochraně spotřebitele. Vyplývá to z kontroly České obchodní inspekce. Inspektoři za chyby uložili 35 pokut celkem za více než 100 tisíc korun. Prodejce inspekce kontrolovala loni od 13. listopadu do 31. prosince, tedy v období zvýšené poptávky po výrobcích zábavní pyrotechniky.
"Porušení právních předpisů bylo zjištěno při 78 kontrolách, což představuje 49,06 procenta z celkového počtu 159 provedených kontrol," uvedl mluvčí České obchodní inspekce František Kotrba. V devíti případech obchodní inspekce spolupracovala s Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, v pěti případech s policií a ve dvou případech s živnostenským úřadem, dodal. Inspektoři nalézali nedostatky zejména v evidenci a skladování pyrotechnických výrobků. V několika případech také obchodník prodal pyrotechniku mladším zákazníkům, než povoluje zákon. Porušení zákona o ochraně spotřebitele inspekce zaznamenala ve 36 případech, kdy prodávající porušil povinnost vydat doklad o zakoupení výrobku nebo spotřebitel nebyl řádně informován o ceně prodávaných výrobků.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Meziroční růst cen v únoru zmírnil na dvě procenta
12.03.2024
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta. Meziroční inflace zmírňuje až na jednu výjimku od loňského února, kdy dosahovala 16,7 procenta.
Nyní se dostala na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), naposledy na dvou procentech byla na konci roku 2018. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s lednem spotřebitelské ceny stouply o 0,3 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Češko mělo v únoru osmou nejnižší inflaci z 41 zemí
12.03.2024
Česko si v evropském žebříčku inflace v únoru dále polepšilo. Ze 41 sledovaných evropských států ji mělo osmou nejnižší, zatímco v lednu byla v ČR desátá nejnižší inflace. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta.
Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rusko se 7,6 procenta. Vysokou inflaci mělo i Rumunsko se 6,9 procenta, Island se 6,6 procenta a Bělorusko se šesti procenty. Ze sousedních států byla inflace v Česku nejnižší. Vyšší byla inflace v Polsku se třemi procenty, na Slovensku se 3,3 procenta, v Rakousku se 4,3 procenta i v Německu s 2,5 procenta. Nejnižší byla z evropských států inflace v Lotyšsku, a to 0,4 procenta. Následovala Litva s 0,7 procenta a Itálie s 0,8 procenta. Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v února klesla. V meziročním vyjádření dosáhla na 2,6 procenta, což je pokles o 0,2 bodu z lednových 2,8 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)