Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Počet nových smluv o stavebním spoření mírně stoupl
10.12.2020
Stavební spořitelny za tři čtvrtletí uzavřely 320 769 nových smluv o stavebním spoření, což byl mírný meziroční nárůst o 0,1 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Průměrná cílová částka u nových smluv meziročně stoupla o 13 000 korun na 462 000 korun.
Cílová částka vyjadřuje, kolik si zákazník hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení. Celkový počet úvěrů podle statistik ministerstva financí ke konci září ve srovnání s koncem roku 2019 klesl o zhruba 23 000 úvěrů na 532 234. Celkový objem úvěrů naopak stoupl o 11,4 miliardy na 289,5 miliardy korun. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky stoupl na 81,9 procenta.
Zároveň MF informovalo, že dosud poslalo roční zálohu na státní podpory za loňský rok za 4,1 miliardy korun. Loni MF vyplatilo na státní podpoře 3,98 miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Počet nových smluv o stavebním spoření mírně stoupl
09.12.2020
Stavební spořitelny za tři čtvrtletí uzavřely 320 769 nových smluv o stavebním spoření, což byl mírný meziroční nárůst o 0,1 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Průměrná cílová částka u nových smluv meziročně stoupla o 13 000 korun na 462 000 korun. Cílová částka vyjadřuje, kolik si zákazník hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení.
Celkový počet smluv o stavebním spoření ke konci září činil 3,2 milionu, což je zhruba o 21 000 smluv méně než ke konci roku 2019. Celkový počet úvěrů podle statistik ministerstva financí ke konci září ve srovnání s koncem roku 2019 klesl o zhruba 23 000 úvěrů na 532 234. Celkový objem úvěrů naopak stoupl o 11,4 miliardy na 289,5 miliardy korun. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky stoupl na 81,9 procenta. Zároveň MF informovalo, že dosud poslalo roční zálohu na státní podpory za loňský rok za 4,1 miliardy korun. Loni MF vyplatilo na státní podpoře 3,98 miliardy korun.
V
Stát vybral v tendru 32 dopravních projektů, dá na ně 402 milionů Kč
09.12.2020
Stát podpoří dalších 32 výzkumných projektů, které se věnují inovacím v dopravě. Jde například o projekty k bezpečnosti provozu, dopravním technologiím, automatizovaným procesům v dopravě či ekologizaci dopravy. Celkem si výzkumné týmy mezi sebou rozdělí téměř 402 milionů korun. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Úřad už loni vybral 48 projektů, mezi které rozdělil téměř půl miliardy korun.
Cílem programu je podle ministerstva rozvoj dopravy zejména s ohledem na jeho udržitelnost, bezpečnost či přístupnost. Univerzity, výzkumné organizace a podniky a další subjekty pracující na inovativních programech v dopravě, podaly do soutěže celkem 227 návrhů. Ministerstvo dopravy spolu s Technologickou agenturou ČR vybrali pro podporu 32 z nich, což znamená 15procentní míru úspěšnosti. Resort dopravy stejnou soutěž vyhlásil loni, při letošním kole byl zájem výzkumných týmů o 60 procent vyšší. Podpořené projekty se věnují například bezpečnosti železničního a leteckého provozu, technologiím pro dopravní stavby, diagnostiky mostních konstrukcí, čisté mobilitě včetně využití vodíku, dále například zpracování tzv. velkých dat pro sledování silniční sítě, výzkumu senzorů pro autonomní vozidla či komunikace mezi vozidly. Všechny projekty budou zahájeny v příštím roce. Podporu pro nejvíce svých projektů získaly České vysoké učení technické v Praze, Centrum dopravního výzkumu nebo Univerzita Pardubice.
V
Lidí bez práce přibývá jen pomalu. Hledá ji 300 tisíc Čechů
07.12.2020
Nezaměstnanost v Česku po říjnovém poklesu na 3,7 procenta stoupla letos v listopadu opět na 3,8 procenta. Bez práce bylo přes 274 500 lidí, což je nejvíce za listopad od roku 2016. V pátek to na Twitteru oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), později to potvrdil Úřad práce ČR.
Kromě počtu nezaměstnaných vzrostlo v listopadu i množství volných míst, a to oproti říjnu zhruba o 7000 na téměř 318 000. Zájem je podle úřadu hlavně o technické a dělnické profese a dlouhodobě také o kvalifikované řemeslníky.
"Práce je hlavně v průmyslu, nezaměstnanost se snížila v regionech s průmyslovými zónami," oznámila ministryně.
Nezaměstnanost začala letos výrazně růst po začátku pandemie nemoci covid-19, jejíž první případy se v Česku objevily 1. března. V prvních třech měsících roku se ještě pohybovala kolem tří procent. V dubnu už nezaměstnanost vyskočila na 3,4 procenta a od července do září se držela na 3,8 procenta.
V