Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Analytici říkají, že nový stavební zákon není ideální, ale řízení urychlí
24.08.2020
Nový stavební zákon, který v pondělí projedná vláda, sice není ideální, ale řízení urychlí. Velký přínos je v digitalizaci, důležitá bude odbornost úředníků na stavebních úřadech i jejich dostatečná kapacita. Uvedli to analytici, které ČTK oslovila. Podle některých budou mít někteří účastníci řízení stále až příliš silné slovo. Řada zásadních připomínek navíc dosud nebyla vypořádána.
Investoři drží ceny bytů vysoko
20.08.2020
Nové byty v Praze stojí už téměř dvojnásobek toho, co před pěti lety. Kvůli prudkému růstu cen ubývá lidí, kteří si vlastní bydlení mohou dovolit, nové byty však z nabídky stále rychle mizí a developeři dál zdražují. Vděčí za to zvyšujícímu se množství kupců, kteří si nemovitosti nepořizují proto, aby v nich bydleli, ale jako formu investice nebo předmět podnikání.
Podle zjištění HN podíl bytů prodaných takzvaně na investici za poslední roky výrazně vzrostl. "Před 10 lety to byla přibližně pětina. Dnes 40 až 50 procent bytů v Praze kupují lidé, aby je následně pronajímali," popisuje David Jirušek, mluvčí skupiny Finep, která patří k největším developerům v Praze.
Jak pandemie zasáhla do peněženek občanů?
18.08.2020
Po rozvolnění omezení kvůli pandemii covid-19 Češi začali v posledních měsících více pociťovat její ekonomické dopady. Třetině (30 procent) klesl příjem, 36 procent nakupuje méně a čtvrtina (24 procent) dokonce jen zcela nezbytné věci. Vyplývá to z průzkumu společnosti EY, který uskutečnila agentura STEM/MARK v červnu a červenci mezi více než tisícovkou respondentů.
Češi také omezují cestování a nákup drahého zboží, naopak začali více vařit doma, nakupovat online, pořizovat čerstvé suroviny a dbát na svou hygienu. Nejvíce se obávají o zdraví své rodiny, dokonce více než o vlastní, a o rodinné finance. S pandemií covid-19 se Češi zatím vyrovnávají poměrně dobře. Čtvrtina tvrdí, že se jim život díky koronaviru zásadně proměnil, naopak 69 procent lidí má pocit, že mají svůj život pod kontrolou. "Pozitivním dopadem pandemie je, že lidé více dbají na osobní hygienu a více nakupují hygienické potřeby (56 procent), starají se také více o svou domácnost (23 procent)," řekla k výsledkům průzkumu vedoucí poradenství spotřebního zboží a maloobchodu v EY Lenka Vaněk. Do budoucna se podle průzkumu budou lidé snažit určitě více času trávit s rodinou, dodala.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pětina silničních mostů je podle kontrolorů v havarijním stavu
18.08.2020
Stát zanedbává kontroly, údržbu a opravy silničních i dálničních mostů. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Například ani po 13 letech od uzákonění nevznikla povinná evidence cest. Stát také dlouhodobě neřeší závady části mostů, a to až do té míry, že některé musely být strženy.
Ministerstvo dopravy v reakci na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) odkázalo na páteční tiskovou konferenci, při níž ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) oznámil, že nechá provést audit hospodaření se všemi 24 300 železničními a silničními mosty v Česku. Silničních a dálničních mostů je v Česku zhruba 17 500, část ve správě státu a část spravovaná kraji. Ve špatném až havarijním stavu je podle NKÚ asi pětina z nich. Kontrola podle úřadu ukázala, že stát vůbec nemá přehled, v jakém stavu mosty skutečně jsou. "Neexistuje ani jednotný systém pro evidenci stavu mostů, plánování jejich oprav a objemu financí, které jsou na ně potřeba," oznámil NKÚ v tiskové zprávě.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)