Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česká ekonomika loni podle odhadu Českého statistického úřadu klesla o 0,4 procenta
30.01.2024
Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad. V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.
Pokles ekonomiky v loňském roce byl podle statistiků ovlivněn poklesem výdajů na konečnou spotřebu domácností a změnou stavu zásob. Naopak pozitivní vliv měla především zahraniční poptávka.
Vývoj hrubé přidané hodnoty loni podpořil zejména zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti. Negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
V samotném posledním čtvrtletí roku 2023 vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,2 procenta. "Růst podpořila hlavně zahraniční poptávka a po dlouhé době také výdaje na konečnou spotřebu domácností," uvedl ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.
Podle tvorby hrubé přidané hodnoty se ve čtvrtém kvartále loňského roku dařilo oproti předchozímu čtvrtletí především zpracovatelskému průmyslu. V meziročním srovnání převážil negativní vliv tvorby hrubého kapitálu nad růstem zahraniční poptávky…
B
Obchody zdražovaly dříve i rychleji než výrobci. Data ukazují, kdo může za nárůst cen
30.01.2024
Obchodníci za poslední měsíce šponovali ceny většiny potravin výš a rychleji, než jak zdražovali dodavatelé či zemědělci. Nyní sice nárůst cen zbrzdil a některé ve srovnání s rekordními hodnotami dokonce mírně klesly, další vývoj je ale nejasný. Zástupci obchodů tvrdí, že od ledna opět zdraží. Aktuálně.cz přináší srovnání, kdo má na zvýšení cen největší podíl.
Dodavatelé potravin počátkem prosince obchodníkům oznámili, že od ledna zvednou ceny o pět až deset procent. A to přesto, že s novým rokem klesne u potravin daň z přidané hodnoty z 15 na 12 procent a obchodníci slibovali, že to promítnou i do cen.
Šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová poté kritiku mírnila s tím, že nové ceníky ještě neznamenají, že je obchodníci bez výhrad přijmou. Jednání jsou podle ní velmi tvrdá. "Máme i signály o tom, že řada řetězců trvá na zlevnění," doplnila. Některé minulý týden skutečně oznámily snížení cen.
Opět se ale rozhořel spor o to, kdo může za vysoký růst cen potravin v českých obchodech – zda prodejci, potravináři, či zemědělci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tvrdí, že na zdražování vydělali úplně všichni, a hrozí kontrolami, k aktivitě vyzval také antimonopolní úřad. Českému trhu totiž dominuje jen několik velkých výrobců a řetězců, konkurence příliš nefunguje...
B
Inflace v prosinci zpomalila na 6,9 %, za celý rok činila 10,7 %
12.01.2024
Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta.
Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky. Prosincové zpomalení ovlivnily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční zdražení uzenin zpomalilo na 0,6 procenta z listopadových 3,4 procenta. Ceny ovoce rostly o 5,8 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo o 8,4 procenta. Některé potraviny pak v posledním měsíci roku zrychlily zlevňování. Týká se to třeba trvanlivého mléka, sýrů a tvarohů nebo vajec.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kurz eura ke koruně
11.01.2024
V Česku se v posledních dnech vede debata o možném přijetí eura. Jednotná unijní měna v úterý vůči české koruně posílila. Tuzemská měna oslabila také vůči americkému dolaru. Kurz koruny vůči jednotné unijní měně činil 24,60 Kč za euro a vůči americké měně 22,47 Kč za dolar. Vyplývá to z kurzů devizového trhu uvedených na webu České národní banky (ČNB) a platných k úterý 9. ledna.
Česká měna v úterý oslabila k oběma zmíněným zahraničním měnám. Vůči euru si pohoršila o jednotky haléřů, vůči dolaru to bylo o více než 10 haléřů. Podle ekonomů není vyloučeno, že kurz bude výhledově atakovat úroveň 25 korun za jedno euro. V Česku je v posledních dnech přijetí jednotné unijní měny velkým tématem, které v novoročním projevu otevřel úřadující prezident Petr Pavel. Na odpor se postavil zejména jeho předchůdce Václav Klaus, který neváhal současnou hlavu státu označit za laika.
S