Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Inflace v prosinci zpomalila na 6,9 %, za celý rok činila 10,7 %
12.01.2024
Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta.
Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky. Prosincové zpomalení ovlivnily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční zdražení uzenin zpomalilo na 0,6 procenta z listopadových 3,4 procenta. Ceny ovoce rostly o 5,8 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo o 8,4 procenta. Některé potraviny pak v posledním měsíci roku zrychlily zlevňování. Týká se to třeba trvanlivého mléka, sýrů a tvarohů nebo vajec.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kurz eura ke koruně
11.01.2024
V Česku se v posledních dnech vede debata o možném přijetí eura. Jednotná unijní měna v úterý vůči české koruně posílila. Tuzemská měna oslabila také vůči americkému dolaru. Kurz koruny vůči jednotné unijní měně činil 24,60 Kč za euro a vůči americké měně 22,47 Kč za dolar. Vyplývá to z kurzů devizového trhu uvedených na webu České národní banky (ČNB) a platných k úterý 9. ledna.
Česká měna v úterý oslabila k oběma zmíněným zahraničním měnám. Vůči euru si pohoršila o jednotky haléřů, vůči dolaru to bylo o více než 10 haléřů. Podle ekonomů není vyloučeno, že kurz bude výhledově atakovat úroveň 25 korun za jedno euro. V Česku je v posledních dnech přijetí jednotné unijní měny velkým tématem, které v novoročním projevu otevřel úřadující prezident Petr Pavel. Na odpor se postavil zejména jeho předchůdce Václav Klaus, který neváhal současnou hlavu státu označit za laika.
S
Stát loni vybral na daních 1,39 bilionu korun, meziročně o 17 % víc
08.01.2024
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob, výrazně se zvýšilo i inkaso daně z příjmu fyzických osob. K vyššímu výběru daně přispěla mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny.
Meziročně se naopak snížilo inkaso spotřební daně nebo silniční daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok. Státní rozpočet získal loni z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 937,4 miliardy korun, meziročně o 18,7 procenta víc. Rozpočet skončil se schodkem 288,5 miliardy korun, což bylo o 71,5 miliardy méně než v roce 2022. Schodek byl ale čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČEZ získal dotaci na přebudování uhelné elektrárny v Mělníku
14.12.2023
Energetická společnost ČEZ použije na přechod uhelné elektrárny v Mělníku na nový plynový zdroj dotaci 308 milionů eur (zhruba 7,53 miliardy Kč). Peníze firma získala z modernizačního fondu. Současné uhelné bloky elektrárny má nahradit nový paroplynový zdroj s horkovodní akumulací tepla. Informoval o tom Ekonomický deník. Jde o zatím největší dotaci z modernizačního fondu.
Mělnický Energotrans je největším teplárenským zdrojem v Česku, zajišťuje vytápění východní poloviny Prahy, Mělníka a Neratovic. Elektrárna používá hnědé uhlí od roku 1960. V souvislosti s plánovaným odklonem od spalování uhlí ČEZ plánuje přechod na jiné komodity. V případě mělnické elektrárny počítá s paroplynovým zdrojem.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)