Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla, volných míst ubylo
13.11.2023
Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,5 procenta, a byla tak o 0,1 procentního bodu nižší než v září a srpnu. Místo si prostřednictvím úřadů práce ke konci října hledalo 260.641 lidí, o 2379 méně než předchozí měsíc. Ubylo ale i volných pozic, a to o 1499 na 280 496. Vyplývá to z údajů zveřejněných Úřadem práce ČR, podle kterého je nezaměstnanost v Česku nejnižší v celé Evropské unii. V následujících měsících nezaměstnanost pravděpodobně vzroste z kvůli útlumu sezonních prací, uvádí úřad.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v říjnu v Ústeckém kraji s 5,4 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost, a to shodně 2,6 procenta, byla ve Zlínském, Jihočeském a Plzeňském kraji a na Vysočině. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku, kde dosahovala osmi procent. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,4 procenta lidí.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v říjnu 0,9 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s téměř deseti uchazeči na jednu pozici. Naproti tomu nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadalo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.
Zaměstnance aktuálně hledají zejména firmy působící ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Dlouhodobě pak podniky poptávají kvalifikované řemeslníky.
K
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Svaz průmyslu a dopravy představil vládě šest neodkladných úkolů
12.10.2023
Svaz průmyslu a dopravy na sněmu představil šest neodkladných úkolů, které by podle něj měla vláda Petra Fialy (ODS) zvládnout do konce mandátu za dva roky. Mezi úkoly je například zajištění dlouhodobě konkurenceschopné ceny energií pro český průmysl ve srovnání s okolními zeměmi, umožnění jednoduchého efektivního zaměstnávání pracovníků ze zahraničí či zajištění podpory daňovým odpočtům na výzkum a vývoj.
Prezident svazu Jan Rafaj symbolicky odstartoval odpočet 727 dní do sněmu v roce 2025, kdy svaz zhodnotí, co se v uplynulém volebním období podařilo. Premiér výzvu svazu přijal s tím, že je sportovec a rád vítězí.
"Vláda je právě přibližně v polovině svého mandátu, i proto jsme udělali bilanci její dosavadní práce. Ve spolupráci s členskými firmami Svazu jsme vládě představili prioritní úkoly splnitelné do konce volebního období v šesti oblastech, které jsou klíčové pro udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu, ale i pro jeho další rozvoj," uvedl Rafaj.
Jednotlivé body přítomným ministrům představili zástupci svazu v bloku pojmenovaném Konkurenceschopné Česko - čas na změnu. Kromě zajištění konkurenceschopnosti, zaměstnávání cizinců či daňových odpočtů na výzkum a vývoj chce svaz po vládě, aby podpořila klientský přístup finančních úřadů, zajistila aktivní pomoc firmám se zapojením do poválečné obnovy Ukrajiny či řešila kroky k zavedení eura.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace je nejnižší od předloňského prosince
11.10.2023
Inflace v Česku meziměsíčně poklesla, v meziročním srovnání naopak vzrostla. Spotřebitelské ceny v září oproti červenci klesly o sedm desetin procenta. Oproti loňsku byly vyšší o 6,9 procenta, což ale bylo o 1,6 procentního bodu méně než v srpnu. Nejnovější údaje zveřejnil Český statistický úřad, podle kterého vývoj ovlivnil především pokles cen v oddílech rekreace a kultura, potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení.
"V září spotřebitelské ceny již poosmé zmírnily svůj meziroční růst a dostaly se pod hranici 7 %. Byla to nejnižší hodnota od prosince 2021,” uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. "Přestože některé položky spotřebního koše stále prudce zdražují, celkově se daří inflaci dostávat pod kontrolu. Nyní jsme již v závěrečné fázi boje s inflací, která by měla být úspěšně dokončena v průběhu příštího roku. Po tomto boji však bohužel budeme sčítat obří škody, které byly napáchány na úsporách českých domácností," uvedl ekonom BHS Štěpán Křeček.
S
Vláda chce zrušit dotace teplárnám, kompenzace za vysoké ceny tepla nejspíš nebudou
11.10.2023
Zákazníci tuzemských tepláren se kompenzací za vysoké ceny tepla během energetické krize nejspíš nedočkají. Vláda se chystá zrušit loni schválenou podporu tepláren ve výši 17 miliard korun, kterou měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepelné energie pro zákazníky. Vyplývá to z materiálu ke středečnímu jednání vlády. Zrušení dotací je součástí úsporných opatření vlády.
Dotační program ministerstva průmyslu a obchodu, jehož primárním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Příjemci z řad teplárenských společností následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Program následně čekal na schválení ze strany Evropské komise.
Na to už vláda ovšem zřejmě čekat nebude, přestože komise dotační program nedávno předběžně posvětila. Podle předkládací zprávy se totiž ve středu chystá rozhodnout o zrušení podpory "z důvodu nedostatku finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření". Spolu s tím by vláda měla ukončit také proces posuzování slučitelnosti programu u Evropské komise. Podpora měla být odvozena z loňských cen energií. V loňském roce se i kvůli ruské agresi na Ukrajině zásadně zvýšil počet lokalit, kde cena tepla stoupla nad 1000 Kč za gigajoule (GJ) bez DPH. Mezi únorem a prosincem loňského roku se jejich počet zvýšil o 107 na celkem 345.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)