Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Pražská burza cenných papírů varuje před rostoucím počtem podvodů
02.08.2023
Burza cenných papírů Praha (BCPP) upozornila na rostoucí počet podvodných praktik zaměřených na lákání peněz od investorů prostřednictvím falešných společností, které se vydávají za její zástupce. BCPP o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. Trend podle ní vyžaduje zvýšenou opatrnost a obezřetnost od potenciálních investorů. Podvodné společnosti se snaží nalákat občany a investory na nabídku fiktivních investičních příležitostí.
Podvodníci prostřednictvím sociální sítí, e-mailů, SMS či WhatsAppu lákají investory k převodu peněz a slibují zisky a vysoké výnosy. Tyto podvodné praktiky představují vážné finanční riziko, uvedla burza. "Tato forma podvodů je extrémně znepokojující, neboť se tito podvodníci vydávají za zástupce BCPP (respektive trhu PX Start) a zneužívají důvěryhodnosti a reputace naší společnosti. Burza je pouze organizátorem trhu, obchody konečným klientům přímo nezprostředkovává a nikdy nikoho nekontaktuje," upozornila burza. Na BCPP se obchoduje pouze prostřednictvím takzvaných členů burzy, jimiž jsou zejména velké banky a obchodníci s cennými papíry.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Většina čerpacích stanic kvůli zvýšení spotřební daně zdražila naftu
02.08.2023
V Praze cena za litr stoupla i o více než dvě koruny. Od 1. 8. začala v Česku platit zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr. Daň se tak vrací na úroveň platnou do loňského června. Podle analytika může cena nafty v příštích dvou týdnech vzrůst až o 3,30 Kč za litr oproti červencovým cenám.
Vedle zvýšení spotřební daně se do ceny negativně promítne růst cen ropy a velkoobchodních marží. Změnu ceny nafty od 1. 8. potvrdilo několik sítí čerpacích stanic. Stanice MOL přecenily naftu i kvůli výraznému nárůstu nákupní ceny, společnost Tank Ono zdražila naftu odpoledne o dvě koruny za litr. Také podle společnosti Shell se zvýšení spotřební daně do koncové ceny paliva propíše. Indexové ceny společnosti Čepro, která provozuje síť čerpacích stanic EuroOil, k dnešnímu ránu vzrostly oproti sobotě o zhruba 1,80 Kč na 34,73 Kč na litr. V Jihomoravském kraji většina pumpařů také zdražovala, na některých menších stanicích však stále prodávají starší zásoby nafty za nižší cenu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká ekonomika podle odhadu klesla ve druhém čtvrtletí o 0,6 procenta
01.08.2023
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou. "Meziroční vývoj HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivně opět působila zahraniční poptávka," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Mezičtvrtletní růst podpořila domácí poptávka, výdaje na konečnou spotřebu domácností stagnovaly. K meziročnímu vývoji hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejvíce pozitivně přispěl průmysl a informační a komunikační činnosti. Naopak negativní vliv mělo stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. V mezičtvrtletním srovnání klesla HPH ve většině odvětví národního hospodářství. Zaměstnanost v Česku ve druhém čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 procenta. V meziročním srovnání stoupla o 0,7 procenta. První odhad ČSÚ o vývoji české ekonomiky ve druhém čtvrtletí se shoduje s predikcemi analytiků. Očekávali, že HDP Česka ve sledovaném období mezičtvrtletně opět stagnoval, případně o několik desetin procenta vzrostl a meziroční pokles ekonomického výkonu zůstal kolem půl procenta, o které se snížil v prvním čtvrtletí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Koruna slábne, může spadnout až k 25 korunám za euro. Vláda bude moci oznámit vítězství nad inflací
27.07.2023
Koruna oslabuje nad 24 korun za euro a může spadnout až k 25. Jde o signál, že Fialova vláda bude brzy moci vyhlásit své vítězství nad inflací, zároveň ale už nebude moci tolik v inflaci a znehodnocování měny rozpouštět svůj dluh. Koruna včera poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg.
Jde o dobrou zprávu pro Fialovu vládu. Mezinárodní investoři totiž věří, že inflace v Česku půjde dále citelně dolů, což kabinet jistě vyloží jako svůj úspěch. A podstatná část veřejnosti to tak i přijme.
Vyhlídky mnohem slabší inflace pak vedou mezinárodní investory k přesvědčení, že úroky ČNB půjdou rychle dolů – ještě letos ze 7 na 6 procent a dále pak níže a níže v roce 2024 –, čehož důsledkem klesá jejich zájem o korunu, a ta tak slábne. Navíc ČNB nyní naznačuje, že bude během následujících dvanácti měsíců tolerovat její slábnutí až k úrovni 25 korun za euro.
Klesající inflace však má pro vládu i jednu zásadní nevýhodu. Kabinet už nebude moci tak intenzivně v inflaci „rozpouštět“ svůj dluh jako doposud.
Český vládní dluh přitom letos v pololetí historicky poprvé překročil psychologickou hranici tří bilionů korun, jak potvrzují včera zveřejněná data ministerstva financí. Jen za letošek naroste o zhruba 300 miliard korun. Vládě se tak zatím nedaří výrazněji snížit tempo nominálního zadlužování. Dluh tak reálně udržuje na ještě poměrně přijatelné úrovni hlavně právě inflace. Ta ovšem citelně snižuje životní úroveň zejména střední třídy.
Za udržování dluhu v poměru k HDP na ještě poměrně přijatelné úrovni tak zatím platí nikoli ani tolik vláda – tím, že by šetřila na sobě, třeba na úřednících, státních zaměstnancích nebo dotacích – nýbrž občané, zejména střední vrstvy. A to tak, že rapidně klesá jejich životní úroveň a kupní síla jejich mezd a úspor, čímž ovšem reálně pomáhají výrazným způsobem vládě splácet její dluh, resp. jej tedy rozpouštět v mimořádně vysoké inflaci, jež znehodnocuje nejen dluh, ale právě také úspory obyvatelstva či kupní sílu jeho mezd.
B