Do deseti let odejde z trhu práce do důchodu 1,2 milionu lidí, uvedl ministr Jurečka
16.04.2025
Český trh práce by mělo do deseti let opustit 1,2 milionu lidí. To je asi pětina zaměstnaných. Do penze začnou odcházet silné ročníky. Stát i zaměstnavatelé by měli usilovat o to, aby byl odchod postupný. Na pražské konferenci Česko na křižovatce to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslavy Rezlerové má programy na podporu zaměstnanců nad 55 let pětina firem a změnit se bude muset i nastavení práce pro generaci Z, tedy narozené po polovině 90. let.
Podle aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce opustí do roku 2035 český trh práce 1,2 milionu osob, odejdou do důchodu. Nastoupit by mělo ale 1,9 milionu lidí. Z toho 1,5 milionu by měli tvořit absolventi škol a 400 tisíc by měli být cizinci. Výraznější úbytek pracovníků pak nastane po roce 2035, kdy začnou do penze chodit nejpočetnější ročníky Husákových dětí ze 70. let minulého století.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
Meziroční inflace v Česku v únoru mírně zpomalila na 2,7 procenta
07.03.2025
Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně stouply o 2,7 procenta, inflace tak zpomalila z lednových 2,8 procenta. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Konečnou hodnotu únorové inflace zveřejní ČSÚ 11. března.
Potraviny, alkohol a tabák proti loňskému únoru zdražily podle odhadu o 4,7 procenta, ceny služeb vzrostly rovněž o 4,7 procenta a ceny zboží o 1,4 procenta. Naopak energie včetně pohonných hmot meziročně zlevnily o 3,6 procenta, uvedli statistici. Meziměsíčně zdražily o 0,7 procenta služby, naopak zboží o 0,2 procenta zlevnilo. Potraviny, alkohol a tabák byly v porovnání s prvním měsícem roku levnější o 0,7 procenta a ceny energií včetně pohonných hmot klesly o 0,1 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pojišťovny vyplatily loni za škody klientům 128 miliard, meziročně o třetinu víc
06.03.2025
Za výrazným růstem jsou především loňské zářijové povodně. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla Česká asociace pojišťoven. Počet pojistných událostí ze všech pojištění dosáhl 3,43 milionu, což je meziroční nárůst o 11,5 procenta.
Ve srovnání s předchozím rokem rostly i standardní škody z přírodních živlů mimo zářijové povodně, když za rok 2024 činily 3,67 miliardy korun. To byl proti roku 2023 nárůst o 17 procent. "Důvodem nárůstu nákladů na pojistné plnění nejsou jen škody z povodní ze září, které ničivě postihly zejména oblast severní Moravy. Rostou i škody způsobené dalšími přírodními živly jako jsou vichřice nebo atmosférické srážky," komentoval data pojistný analytik asociace Jaroslav Urban.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pojišťovny vyplatily loni za škody klientům 128 miliard, meziročně o třetinu víc
24.02.2025
Za výrazným růstem jsou především loňské zářijové povodně. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla Česká asociace pojišťoven. Počet pojistných událostí ze všech pojištění dosáhl 3,43 milionu, což je meziroční nárůst o 11,5 procenta.
Ve srovnání s předchozím rokem rostly i standardní škody z přírodních živlů mimo zářijové povodně, když za rok 2024 činily 3,67 miliardy korun. To byl proti roku 2023 nárůst o 17 procent. "Důvodem nárůstu nákladů na pojistné plnění nejsou jen škody z povodní ze září, které ničivě postihly zejména oblast severní Moravy. Rostou i škody způsobené dalšími přírodními živly jako jsou vichřice nebo atmosférické srážky," komentoval data pojistný analytik asociace Jaroslav Urban.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)