Nezaměstnanost v ČR meziměsíčně stoupla na 4,4 procenta
11.03.2025
Nezaměstnanost v Česku stoupla v únoru na 4,4 procenta z lednových 4,3 procenta. Úřady práce ke konci měsíce registrovaly 326 tisíc uchazečů o zaměstnání.
Oproti lednu ale přibylo i nabídek volných míst. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v únoru činila nezaměstnanost čtyři procenta. Nezaměstnanost meziměsíčně stoupla v deseti krajích. Nejvíc v Karlovarském a Ústeckém, kde nárůst činil 0,2 procentního bodu. V meziročním srovnání se podíl nezaměstnaných nejvýrazněji zvýšil v Karlovarském kraji, a to o 0,7 procentního bodu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Na příští rok má zafixované ceny elektřiny jen přibližně pětina firem
27.09.2022
U plynu má zajištěn kontrakt 22 procent společností. Přes dvě třetiny podniků zaznamenaly problémy při vyjednávání smluv na dodávku energie na příští rok. Řada firem dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly dosud zvyklé. Ukázal to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 114 hlavně průmyslovými podniky.
Už letos platily firmy za elektřinu i plyn průměrně více než dvojnásobek proti loňskému roku. Takřka dvě třetiny firem mají podle průzkumu pro letošní rok zafixovanou cenu elektřiny. U plynu má na letošek zajištěnou cenu 69 procent podniků. Pouze polovina firem, které mají cenu elektřiny nebo plynu fixovanou na letošní rok, má cenu za podobných podmínek jako v roce 2021. Druhá polovina firem má fixace za mnohonásobně vyšší ceny. Pouze jedné třetiny dotázaných firem se navýšení cen elektřiny a plynu dosud výrazně nedotýká.
"Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že vysoké ceny energií na řadu firem teprve dopadnou a mohou s nimi mít velké problémy. Je proto potřeba, aby vláda rychle hledala další možnosti mimořádných opatření pro podniky. Letos má zatím ještě část firem ceny fixované. Pomoc budou potřebovat hlavně příští rok,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.
S
Banky nabízí místo daně z mimořádných zisků až 50 miliard Kč na podporu ekonomiky
27.09.2022
Česká bankovní asociace (ČBA) nabízí podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a přinesla by státu až 50 miliard Kč. Návrhy zahrnují podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), dopravních projektů, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB).7 ČBA o tom informovala na svých webových stránkách.
Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje. Vláda v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu uvažuje, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií. Podrobnosti plánu vláda zatím nezveřejnila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinérií. Příští rok by mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun. Úlevu zatížení domácností by podle asociace umožnilo dočasné snížení splátky spotřebitelských úvěrů a hypoték a případné přefinancování úvěrů do delší splatnosti. "Tímto bychom mohli pomoci ulevit rozpočtu domácností snížením měsíčního zatížení splátkami o 20 až 30 procent u hypotečních úvěrů a u spotřebitelských úvěrů o 20 až 40 procent," upozornila asociace.
S
Důvěra v ekonomiku dál padá. Mezi domácnostmi je nejníže za dobu sledování
26.09.2022
Důvěra v ekonomiku ČR v září dál klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na hodnotu 90,1. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu. Vyplynulo to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.
Důvěra mezi podniky proti srpnu klesla o čtyři body na hodnotu 93,6, mezi spotřebiteli byl meziměsíční pokles důvěry větší, o 4,4 bodu. "Pesimismus spotřebitelů v září výrazně posílil. Meziměsíčně vzrostl počet respondentů obávajících se v příštích 12 měsících zhoršení celkové ekonomické situace, své vlastní finanční situace, zvýšení nezaměstnanosti i dalšího růstu cen," uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. Doplnila, že téměř třetina domácností navíc uvádí, že už nyní sotva vyjde s penězi.
V
Vláda schválila vyšší strop pro příspěvky na bydlení
23.09.2022
Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, se od října kvůli zdražování energií zvednou o 2000 až 4500 korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se zvýší o 11 až 68 procent. Nejvíc vzrostou samotným lidem či dvojicím v nájmu. Návrh nařízení dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle odhadů ministerstva práce by se výdaje na příspěvky po úpravě mohly pro letošek zvýšit o 400 milionů korun.
"Příspěvek na bydlení bude ještě víc odpovídat reálným nákladům, které lidé vydávají. Zbavíme se toho umělého stropu, který mohl omezovat přístup k této pomoci," uvedl předseda vlády. Podle něj navýšení cílí hlavně na samotné seniory, dvojice či samoživitelské domácnosti.
V