Nezaměstnanost v ČR meziměsíčně stoupla na 4,4 procenta
11.03.2025
Nezaměstnanost v Česku stoupla v únoru na 4,4 procenta z lednových 4,3 procenta. Úřady práce ke konci měsíce registrovaly 326 tisíc uchazečů o zaměstnání.
Oproti lednu ale přibylo i nabídek volných míst. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v únoru činila nezaměstnanost čtyři procenta. Nezaměstnanost meziměsíčně stoupla v deseti krajích. Nejvíc v Karlovarském a Ústeckém, kde nárůst činil 0,2 procentního bodu. V meziročním srovnání se podíl nezaměstnaných nejvýrazněji zvýšil v Karlovarském kraji, a to o 0,7 procentního bodu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Hospodářská komora je pro zastropování cen plynu
02.09.2022
Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je řešením energetické krize zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením. Dlouhý označil současnou ekonomickou krizi za horší, než byla pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje.
Do konce roku bude hlavně kvůli vysokým cenám energií propouštět podle Hospodářské komory 18 procent firem. Vláda situaci podniků dosud podle ní podceňovala. "Žijeme v době hluboké ekonomické a hlavně energetické krize, je třeba přijmout i nestandardní řešení," uvedl Dlouhý. Upozornil, že firmy se potýkají s tím, že nově uzavírané smlouvy na energie jsou nad jejich finanční možnosti. Části podnikatelů se nepodaří elektřinu a plyn vůbec zajistit, protože někteří dodavatelé přestali přijímat nové zákazníky. Vláda, opozice i odbory by se nyní měli spojit a zajistit účinné řešení krize, dodal.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Firmy ze zpracovatelského průmyslu vítají program kompenzací energií
02.09.2022
Firmy ze zpracovatelského průmyslu vítají program kompenzací drahých energií, který chce zavést ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Pomoc ale měla podle nich přijít již dříve. Vyplývá to z vyjádření firem, které oslovila ČTK. Síkela chce první návrh pomoci předložit vládě v září. Náklady odhaduje na 25 až 28 miliard korun. Jakoukoli pomoc v souvislosti se strmým růstem cen energií by přivítal majitel společnosti AKORD K z Kopidlna na Jičínsku Pavel Preksl. Firma se zabývá hlavně odlévání barevných kovů a mechanickým obráběním odlitků.
"Slévárnu jedeme na plyn a za letošek nám plyn zvedli o 611 procent. Pochopitelně to promítáme do cen, takže čekám, až zákazníci řeknou dost a budu muset zavřít," řekl ČTK Preksl. Situaci označil za vážnou, podle něj měla pomoc od státu přijít už dávno. "Stále mluví o tom, že kompenzace mají v plánu, ale pořád se nic neděje," dodal Preksl. Holding Motor Jikov Group, který dodává 80 procent produkce pro automobilový průmysl, možné kompenzace vítá. Slévárna je podle podniku energeticky zvlášť náročný provoz a letošní provozní ztráta za energie bude v desítkách milionů korun. "Volali jsme po tom, aby to (kompenzace) vláda udělala. Napřed z toho vycouvali, teď se k tomu zřejmě vrací," řekl ČTK předseda představenstva Miroslav Dvořák.
S
Firem, které jsou kvůli drahým energiím ve ztrátě přibývá
29.08.2022
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP) upozornil na to, že přibývá firem, které jsou nebo budou kvůli drahým energiím v provozní ztrátě, ačkoliv minulé roky vykazovaly zisk. Dopady na podniky podle svazu nelze zlehčovat ani odsouNové smlouvy na dodávky elektřiny a plynu za několikanásobně vyšší ceny v kombinaci s očekávaným ochlazením ekonomiky a omezenými možnostmi dále promítat rostoucí vstupní náklady do cen produktů nejsou důvodem pro optimismus. Vláda by měla využít opatření z dočasného krizového rámce Evropské komise (EK). ČTK to sdělil ředitel sekce hospodářské politiky SP Bohuslav Čížek.
S
Průměrný Čech dluží už přibližně 300 tisíc korun, meziročně dluh opět vzrostl
26.08.2022
Celkový dluh obyvatel ČR dosáhl na konci prvního pololetí 3,14 bilionu korun, meziročně narostl o 365,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Průměrný Čech tak hypoteticky dluží přibližně 300.000 Kč.
Dlouhodobý dluh činil 2,61 bilionu korun a jeho růst výrazně zpomalil. Meziročně se zvýšil o 332,3 miliardy korun, ve srovnání s prvním čtvrtletím 2022 je to o 51,5 miliardy korun více, což je nejmenší čtvrtletní přírůstek za rok a půl.
Krátkodobý dluh ke konci druhého čtvrtletí činil 526,2 miliardy korun, meziročně stoupl o 6,7 procenta. Před pandemií covidu-19 postupně slábla poptávka po krátkodobých úvěrech na spotřebu. Přibližně od poloviny loňského roku se nicméně postupně oživuje poptávka po tomto typu úvěrů.
V