Pohonné hmoty v ČR v uplynulém týdnu zlevnily
11.03.2025
PHM v Česku v uplynulém týdnu zlevnily o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,22 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší.
Nafta zlevnila o 31 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 35,53 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zlevňování bude podle analytiků i v dalších týdnech pokračovat.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pošta by mohla propustit až 4000 lidí, odhadují odbory
21.03.2023
Česká pošta by podle odhadu odborářů mohla v polovině roku propustit až 4000 z celkem 25.000 lidí. Většinou půjde o zaměstnance z 300 rušených poboček, ale i další profese. Uvedl to předseda Odborového hnutí zaměstnanců České pošty.
Hnutí, které patří k menším odborovým centrálám na poště, zároveň ode dneška zahájilo stávkovou pohotovost. Další odborové organizace se k vyhlášení stávkové pohotovosti podle informací ČTK nepřipojily.
"K vyhlášené stávkové pohotovosti se nepřipojujeme. Situaci České pošty, pošťáků a podmínky pro poskytování veřejných poštovních služeb řešíme dlouhodobě, vynakládáme velké úsilí pro změnu systému financování veřejných poštovních služeb ze strany státu. Nesouhlasíme s připravovaným rušením pracovních pozic, máme obavy z přetěžování zaměstnanců a ze zhoršení dostupnosti a kvality poštovních služeb," řekla ČTK předsedkyně největší odborové centrály, Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb. Odboráři již v lednu předali poslancům i ministrům petici s 27.500 podpisy, aby se situací na poště zabývali. Tuto středu se má podle ministra vnitra situací na poště a její plánovanou transformací zabývat vláda. Zrušení 300 z 3200 poboček má být prvním z transformačních kroků. Následně se má pošta rozdělit na státní podnik provozující pobočky a poskytující základní služby a komerční část nabízející například doručování balíků. Pošta je v posledních čtyřech letech ztrátová. Za loňský rok má vykázat propad 1,5 miliardy Kč a podle ministra vnitra jí na konci letošního roku hrozí insolvence.
B
Lyžařské areály v Česku končící sezonu hodnotí jako průměrnou až slabou
17.03.2023
Lyžařské areály v Česku hodnotí končící sezonu jako průměrnou až slabou, provozovatelé z nižších poloh si stěžují na nedostatek sněhu a mluví až o katastrofě. Neblahý vliv na provoz a zájem lyžařů měly výkyvy počasí, zejména lednová obleva, po níž se muselo znovu zasněžovat, uvedli. Někde tak počítají ztráty nebo mají obavy z nedostatku peněz na plánované investice.
Na řadě míst se sezona s posledním turnusem jarních prázdnin v tomto týdnu chýlí ke konci. Třeba v Krkonoších, Orlických horách a Jeseníkách ale počítají s pokračováním provozu do konce března a někde až do Velikonoc před polovinou dubna. Zjistila to ČTK. Počasí bylo plné výkyvů, slibný začátek zimy v úvodu prosince zkomplikovala od Vánoc do druhé poloviny ledna obleva, kterou částečně kompenzovala druhá část sezony, kdy se vrátila zima a podmínky zlepšil přírodní sníh.
S
Českým domácnostem životní standard klesá, krizové scénáře se ale nenaplnily
15.03.2023
Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík.
Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. Naplňují se spíše ty optimističtější prognózy, respektive můžeme říct, že jsme se zcela vyhnuli krizovým scénářům, které byly pro různé oblasti zmiňovány.
S
Česká ekonomika ztrácí dech. V unijním porovnání si pohoršila, přitížila jí inflace
03.03.2023
Česká ekonomika je celkově 12. nejsilnější z unijní sedmadvacítky. Oproti loňsku si přitom pohoršila o tři místa. Důvodem poklesu je výrazný nárůst inflace, ale také levná pracovní síla. Vyplývá to z Indexu finančního zdraví Čechů, který realizuje Česká spořitelna se Sociologickým ústavem a portálem Evropa v datech.
V Indexu finančního zdraví, který zkoumá kvalitu života ve státech Evropské unie na základě dostupných dat, obsadila loni česká ekonomika celkově deváté místo. Letos se ale pozici v první desítce obhájit nepodařilo a pohoršila si o tři místa. České hospodářství se tak se svou kondicí nyní může srovnávat se státy jako Itálie nebo Estonsko.
Nejsilnější ekonomikou se momentálně může pyšnit Švédsko, které se v každém ze zkoumaných pilířů umisťuje do desáté příčky. Skokanem je pak Malta, která si polepšila hned o šest pozic, a také Portugalsko.
Srovnání unijních států naopak uzavírá Řecko a za největšího „propadlíka“ je Rumunsko, které kvůli vysoké inflaci a poklesu hrubého národního důchodu kleslo z 10. příčky až na 20. místo.
B