Pohonné hmoty v ČR v uplynulém týdnu zlevnily
11.03.2025
PHM v Česku v uplynulém týdnu zlevnily o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,22 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší.
Nafta zlevnila o 31 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 35,53 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zlevňování bude podle analytiků i v dalších týdnech pokračovat.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Meziroční růst cen v únoru zmírnil na dvě procenta
12.03.2024
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta. Meziroční inflace zmírňuje až na jednu výjimku od loňského února, kdy dosahovala 16,7 procenta.
Nyní se dostala na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), naposledy na dvou procentech byla na konci roku 2018. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s lednem spotřebitelské ceny stouply o 0,3 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Češko mělo v únoru osmou nejnižší inflaci z 41 zemí
12.03.2024
Česko si v evropském žebříčku inflace v únoru dále polepšilo. Ze 41 sledovaných evropských států ji mělo osmou nejnižší, zatímco v lednu byla v ČR desátá nejnižší inflace. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta.
Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rusko se 7,6 procenta. Vysokou inflaci mělo i Rumunsko se 6,9 procenta, Island se 6,6 procenta a Bělorusko se šesti procenty. Ze sousedních států byla inflace v Česku nejnižší. Vyšší byla inflace v Polsku se třemi procenty, na Slovensku se 3,3 procenta, v Rakousku se 4,3 procenta i v Německu s 2,5 procenta. Nejnižší byla z evropských států inflace v Lotyšsku, a to 0,4 procenta. Následovala Litva s 0,7 procenta a Itálie s 0,8 procenta. Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v února klesla. V meziročním vyjádření dosáhla na 2,6 procenta, což je pokles o 0,2 bodu z lednových 2,8 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V únoru bylo v ČR 1248 osobních bankrotů
11.03.2024
V únoru bylo v ČR vyhlášeno 1248 osobních bankrotů, což bylo o 113 více než v lednu. Zároveň to bylo o 242 více než loni v únoru. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF. Bylo podáno také 1303 insolvenčních návrhů, o 207 více než v prvním měsíci roku.
"Od období pandemie po konec loňského roku měly počty osobních bankrotů spíše klesající tendenci. První dva měsíce letošního roku však naznačují, že osobních bankrotů pomalu přibývá. To indikují i počty insolvenčních návrhů, kterých bylo v únoru podáno nejvíce od loňského června," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Nejvíce bankrotů bylo v únoru vyhlášeno Moravskoslezském kraji, a to 204. V Ústeckém kraji jich bylo 173 a ve Středočeském kraji 122. Nejméně pak na Vysočině - 37 bankrotů a v Karlovarském kraji - 43.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Většina firem snížila počty dohodářů
07.03.2024
Práci rozdělily zaměstnancům nebo najaly OSVČ. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi 457 podniky s celkem desítkami tisíc zaměstnanců. Ke změnám u pracovních dohod vedly novelizace zákoníku práce a vládní konsolidační balíček. Práci takzvaných dohodářů zaměstnavatelé podle průzkumu nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v jiných smluvních vztazích, jako jsou například smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur. Zhruba 30 procent zaměstnavatelů uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody vliv.
"Firmy na úpravy zareagovaly víceméně tak, jak avizovaly loni v létě s tím, že nakonec zaměstnaly méně pracovníků na IČO a na jiné typy smluv, než původně plánovaly. Reakce firem na změny u dohod byla proti jejich původním očekáváním mírnější i proto, že k dalším pro firmy nákladným a administrativně náročným úpravám má dojít až od letošního prvního července," uvedl viceprezident komory Tomáš Prouza.
Počty takzvaných dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy nad 250 zaměstnanců. Zhruba 60 procent z velkých firem alespoň částečně jejich práci přerozdělilo mezi ostatní zaměstnance. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl vyšší. Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. Konsolidační balíček navíc letos od 1. července zavádí povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře ČSSZ.
Vládní koalice by o úpravách dohod mohla jednat tento týden. Z jednání v expertní skupině vyplývá, že na smlouvu, kterou firma s dohodářem nahlásí ČSSZ jako první, by se dál mohla vztahovat současná pravidla. Pojistné by se z ní platilo v případě, že měsíční výdělek u této firmy přesáhne zhruba 10 tisíc korun, stejně jako je tomu dnes.
Podle dřívějších průzkumů komory práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů. Novým pravidlům se tak musí přizpůsobit přes 250 tisíc zaměstnavatelů. Firmy na dohody zaměstnávají hlavně studenty, seniory a matky na rodičovské.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)