Pohonné hmoty v ČR v uplynulém týdnu zlevnily
11.03.2025
PHM v Česku v uplynulém týdnu zlevnily o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,22 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší.
Nafta zlevnila o 31 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 35,53 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zlevňování bude podle analytiků i v dalších týdnech pokračovat.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Na mýtném se vybralo přes miliardu
12.10.2020
Výběr mýta na českých dálnicích a silnicích byl v září rekordní. Stát na něm vybral 1,04 miliardy korun, což je nejvíce za kalendářní měsíc od spuštění mýtného systému v Česku v roce 2006. Meziročně je to pak o 12,3 procenta více. Výběry by navíc mohly růst i v následujících měsících. Informoval o tom správce mýtného systému, společnost CzechToll. K růstu přispělo zejména letošní rozšíření mýta o 900 kilometrů a letní ekonomické oživení v zemi.
Na rekordním výběru mýtného se v září podíleli takřka stejnou měrou jako zahraniční dopravci i dopravci z České republiky. Téměř 90 procent mýtných transakcí je z průjezdů dálnicemi, zbytek připadá na silnice první třídy. To potvrzuje tranzitní charakter Česka. Více než 99 procent tvoří poplatky kamionů, pouze 0,7 procenta je od autobusů. Výběry mýtného rostou pravidelně od června, na podzim navíc zřejmě bude tento trend pokračovat. "Měsíce říjen a listopad patří ve výběru mýtného každoročně k nejsilnějším. Pokud nedojde k dalšímu podstatnému omezení ekonomiky či uzavírání hranic napříč Evropou, měli bychom i v letošním krizovém roce zvýšit meziroční výběr mýtného a přes výpadek během jarního nouzového stavu překonat hranici 11 miliard korun," uvedl generální ředitel CzechTollu Matej Okáli. Za loňský rok stát vybral 10,94 miliardy korun.
Česko nezvládlo splnit energetické úspory, k nimž se zavázalo
12.10.2020
Se splněním závazku energetických úspor do roku 2030 pomůže Česku polostátní společnost ČEZ. Dohodu o zvyšování energetické účinnosti ve čtvrtek na ministerstvu průmyslu v Praze podepsali vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Evropská směrnice stanovuje, že stát musí v letech 2021 až 2030 uspořit 0,8 procenta z konečné spotřeby energie. Požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020 Česko neplní. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla připustil, že cíl v oblasti pro současné období se ČR asi nepodaří do konce letošního roku splnit. "Primárně se bavíme o tom, abychom to do budoucna dohnali. Musíme doplnit ten cíl, který byl stávající a přidat k němu cíl, který je do roku 2030. Musíme to všechno urychlit, zjednodušeně," řekl.
Česko nezvládlo splnit energetické úspory, k nimž se zavázalo
09.10.2020
Se splněním závazku energetických úspor do roku 2030 pomůže Česku polostátní společnost ČEZ. Dohodu o zvyšování energetické účinnosti ve čtvrtek na ministerstvu průmyslu v Praze podepsali vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Evropská směrnice stanovuje, že stát musí v letech 2021 až 2030 uspořit 0,8 procenta z konečné spotřeby energie. Požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020 Česko neplní. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla připustil, že cíl v oblasti pro současné období se ČR asi nepodaří do konce letošního roku splnit. "Primárně se bavíme o tom, abychom to do budoucna dohnali. Musíme doplnit ten cíl, který byl stávající a přidat k němu cíl, který je do roku 2030. Musíme to všechno urychlit, zjednodušeně," řekl.
Vládní dluh je nejvyšší za dvacet let
07.10.2020
Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle statistiků se na růstu dluhu značně podílela situace kolem šíření koronaviru. Vláda už v březnu, kdy se objevily v Česku první případy nákazy koronavirem, začala přijímat preventivní opatření, která omezila ekonomickou aktivitu. Bylo například omezeno cestování a uzavřeny některé obchody či provozovny služeb. Současně stát poskytl firmám i občanům postiženým opatřeními různé kompenzace. To všechno mělo podle ČSÚ významný dopad na příjmy a výdaje vládních institucí.