Ekonomické vyhlídky EU se zhoršují
17.02.2025
Potvrdil se velmi nízký růst eurozóny. Podle zpřesněných údajů ekonomika zemí platících eurem ve 4Q 2024 meziročně vzrostla jen o 0,9 %. I když se jednalo o předpokládané číslo, přesto se jedná o velké zklamání, a to především v kontextu aktuální situace. O rychlejším růstu můžeme hovořit v případě Španělska, které vzrostlo o 3,5 %, následovalo Nizozemsko s růstem o 1,8 %. Důležité ekonomiky rostou kladnou nulou, což de facto prakticky znamená stagnaci. Největší ekonomika EU Německo dokonce padá. S těmito výsledky se Evropa nerozběhne.
K tomu se přidává lednová inflace v Polsku, která meziročně vzrostla o 5,3 %, což je doslova studenou sprchou. Jedná se o silné zrychlení tempa zdražování, které povede k očekávání vyšších sazeb na zlotém, a to bude znamenat další možné posilování zlotého. Ještě slabším růstem se může pochlubit Rumunsko, které šlo nahoru jen o 0,7 %.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Banky a EU mění kvůli válce přístup k financování zbrojařských firem
28.03.2022
Kvůli válce na Ukrajině začíná Evropská unie přehodnocovat svůj postoj ke zdejším zbrojařským firmám. A také mění pravidla, která v minulosti od tohoto odvětví odrazovala investory. Říká to Jan Drahota, předseda představenstva skupiny CZG – Česká zbrojovka, největšího tuzemského výrobce pistolí a pušek.
„Vidíme zde posun směrem k podpoře evropského obranného průmyslu. Aby mohl tento průmysl úspěšně plnit svoji funkci, je v rámci evropského Green Dealu třeba vzít v úvahu i bezpečnostní a obranné aspekty udržitelnosti,“ říká Drahota v rozhovoru pro HN. Dodává, že i některé evropské banky začínají vlivem války měnit svůj přístup k financování zbrojařských firem.
Firmu ve světě proslavily její pistole s označením CZ nebo útočné pušky Bren a Scorpion. Holding tvoří hlavně výrobce pistolí a samopalů v Uherském Brodě, ale patří do něj také Zbrojovka Brno, dovozce zbraní na americký trh CZ-USA a další firmy. Loni navíc CZG koupila tradičního amerického výrobce střelných zbraní Colt.
V
Německo může letos přestat kupovat ropu z Ruska
28.03.2022
Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě. Do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V pátek to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.
Nejrychlejší postup bude podle Habecka v odklonu od ruského uhlí, kde v řádu týdnů očekává snížení závislosti na Rusku z 50 na 25 procent. "Do podzimu bude možné získat na ruském uhlí nezávislost," řekl.
Habeck řekl, že Německo v posilování energetické bezpečnosti postupuje vysokým tempem a že již v polovině roku země sníží závislost na ruské ropě o polovinu. Do konce roku se pak bude snažit stát se takřka nezávislou.
V
Německo reaguje na zdražování energií
25.03.2022
Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 korun) a na tři měsíce snížit cenu paliv. Na čtvrteční tiskové konferenci to po nočním jednání řekl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner.
Šéfka Zelených Ricarda Langová uvedla, že v plánu je i dočasná měsíční jízdenka na veřejnou dopravu za cenu devět eur (220 korun). Rodiny s dětmi dostanou podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila jednorázový přídavek 100 eur (2 470 korun).
"Jednorázový daňový příplatek ve výši 300 eur bude pro všechny daňové poplatníky," řekl Lindner.
"Ulehčíme také těm, kteří dojíždějí za prací autem. Ceny paliv na tři měsíce snížíme o 30 centů (7,40 koruny) za litr benzinu a o 14 centů (3,50 koruny) za litr dieselu," uvedl. Zlevnění paliv vláda provede snížením energetické daně na pohonné hmoty.
V
Rusko zaplatilo úroky z dluhopisů, vyhnulo se platební neschopnosti
21.03.2022
Ruská federace řádně zaplatila úroky z dolarových dluhopisů, a vyhnula se tak platební neschopnosti. Ruské ministerstvo financí v pátek oznámilo, že navzdory sankcím, které na Rusko uvalily západní státy, peníze v plné výši dorazily do amerického finančního ústavu Citibank. Celkem šlo o částku zhruba 117 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun).
Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Lhůta pro splatnost úroků byla ve středu, a kdyby peníze Moskva v termínu neodeslala, podle zvyklostí by ještě měla 30denní lhůtu na nápravu.
Ruská vojska 24. února zahájila invazi na Ukrajinu, což vyvolalo ostrou reakci Západu. Sankce, které demokratická část světa začala proti Moskvě zavádět, v Rusku způsobily nejhorší ekonomickou krizi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Rusko má také omezen přístup ke globálnímu platebnímu systému SWIFT, který zaručuje hladké zpracování zahraničních plateb.
Rusko už mělo potíže se splácením dluhů v roce 1998, kdy centrální banka přistoupila k devalvaci rublu a země neuhradila závazky z dluhopisů. Tehdy ale šlo o dluhopisy v domácí měně, nikoliv o zahraniční dluh jako nyní.
V