Ekonomické vyhlídky EU se zhoršují
17.02.2025
Potvrdil se velmi nízký růst eurozóny. Podle zpřesněných údajů ekonomika zemí platících eurem ve 4Q 2024 meziročně vzrostla jen o 0,9 %. I když se jednalo o předpokládané číslo, přesto se jedná o velké zklamání, a to především v kontextu aktuální situace. O rychlejším růstu můžeme hovořit v případě Španělska, které vzrostlo o 3,5 %, následovalo Nizozemsko s růstem o 1,8 %. Důležité ekonomiky rostou kladnou nulou, což de facto prakticky znamená stagnaci. Největší ekonomika EU Německo dokonce padá. S těmito výsledky se Evropa nerozběhne.
K tomu se přidává lednová inflace v Polsku, která meziročně vzrostla o 5,3 %, což je doslova studenou sprchou. Jedná se o silné zrychlení tempa zdražování, které povede k očekávání vyšších sazeb na zlotém, a to bude znamenat další možné posilování zlotého. Ještě slabším růstem se může pochlubit Rumunsko, které šlo nahoru jen o 0,7 %.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Státy EU se dohodli na regulaci emisí metanu v energetice
16.11.2023
Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu dokončili vyjednávání o předpisu, který by pro energetické společnosti zavedl požadavky ohledně hlášení emisí metanu a jejich omezování.
Oznámila to Rada EU. V případě potvrzení předběžné dohody by se nařízení vztahovalo na dodavatele ropy, plynu a uhlí včetně firem dovážejících suroviny do unie. Chystaná norma představuje první pokus EU o regulaci emisí metanu, které výrazně přispívají ke skleníkovému efektu a tedy k oteplování klimatu. Nařízení je součástí strategie Fit for 55, která má EU nasměrovat k 55 procentnímu snížení uhlíkových emisí do konce dekády oproti roku 1990.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ekonomika EU ve třetím čtvrtletí opět stagnovala
15.11.2023
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů stagnovala. Ve své zpřesněné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. Je to horší výsledek než v rychlém odhadu z konce minulého měsíce, v němž úřad ještě hovořil o mírném růstu.
V meziročním srovnání tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvaceti členských zemí zpomalilo na 0,1 procenta z 0,4 procenta ve druhém čtvrtletí. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,3 procenta, meziroční propad zůstal na 0,6 procenta, kde byl i ve druhém čtvrtletí. Nejvýraznější mezičtvrtletní propad ekonomiky vykázalo Irsko, a to o 1,8 procenta. Meziročně irská ekonomika klesla o 4,7 procenta, což je rovněž nejhorší výsledek ze všech zemí unie.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Většina Čechů si oproti minulosti připlatí za energie
14.11.2023
Většina Čechů si podle průzkumu společnosti Resideo na středoevropském trhu během minulé topné sezóny připlatila 20 až 60 procent za energie, šlo o 68 procent lidí. Kolem 15 procent respondentů platilo až o 100 procent více než dříve. Česko se tak řadilo k zemím s největším nárůstem cen za energie v Evropě. Češi kvůli růstu cen energií změnili své návyky a začali šetřit, nejčastěji elektřinou. Její spotřebu snížilo 88 procent dotázaných. Vytápění omezilo 68 procent respondentů. Podobná čísla vykázal celý region střední a východní Evropy. Lidé snížili i výdaje za vodu, zábavu, potraviny či cestování.
Podobně velké navýšení cen energie deklarovalo v rámci šetření také 77 procent respondentů z Polska, před Českem bylo ještě Rumunsko se 74 procenty. Nadpoloviční většina dotázaných si za energie připlatila také v Maďarsku a na Slovensku.
Energie byly v Česku i během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plyn pak o více než polovinu. Ukazují to data evropských statistiků z Eurostatu. Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura.
V celé Evropské unii byla průměrná cena elektřiny 0,289 eura za kWh. Nejvíce za elektrickou energii platili Nizozemci, jimž cena stoupla o 953 procenta na 0,475 eura. K prudkému růstu přispělo především ukončení daňových úlev. Nejnižší cenu, konkrétně 0,1137 eura, platili Bulhaři.
Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie. Stejně jako v případě elektřiny evidoval Eurostat nejvyšší cenu plynu v Nizozemsku, kde činila 0,2481 eur za kWh. Průměrná unijní cena byla 0,1187 eura.
S
Změna klimatu dopadá na evropské chmelaře
13.10.2023
Vyšší teploty a stále častější sucha vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Vyplývá to ze studie, na níž pracovali vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně, uvedl v tiskové zprávě vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.
"Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek," sdělil Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají negativní dopad na výnos. Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti.
Pěstitelé mají několik možnosti, jak si produkci udržet. "Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé," dodal Možný. Některé z těchto postupů se již osvědčily ve vinohradnictví.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)