Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Do Itálie přestal proudit plyn z Ruska. Gazprom tvrdí, že nedostal povolení k přepravě
03.10.2022
Itálie v sobotu nedostane žádný plyn z Ruska. Uvedla to italská energetická společnost ENI s odkazem na informaci od ruské společnosti Gazprom. Podle ruské firmy totiž není možné zaručit tranzit přes Rakousko kvůli regulačním změnám. Před válkou Itálie pokrývala dovozem z Ruska na 40 procent své spotřeby plynu.
"Gazprom sdělil, že nemůže zaručit dodávku objemů plynu objednaných na dnešek kvůli nemožnosti přepravit plyn přes Rakousko," sdělila společnost ENI.
Podle ENI ale Rakousko nadále dostává ruský plyn ze Slovenska, řekl mluvčí společnosti agentuře ANSA. "Pracujeme s Gazpromem na tom, abychom zjistili, zda je možné obnovit dodávky do Itálie," uvedl mluvčí.
Gazprom tvrdí, že mu rakouský provozovatel neudělil povolení pro přepravu plynu (přepravní nominaci) do Itálie, protože ruská firma nesplnila nové regulační požadavky.
V
Inflace v Polsku stoupla na 17,2 procenta
30.09.2022
Míra inflace v Polsku se v září meziročně zvýšila o 1,1 procentního bodu na 17,2 procenta. Ve své předběžné zprávě to v pátek uvedl polský statistický úřad. Ceny zboží s služeb se tak zvýšily víc, než se čekalo.
Proti srpnu ceny vzrostly o 1,6 procenta ve srovnání s růstem o 0,8 procenta za srpen. Ekonomové podle agentury PAP v průměru čekali, že inflace vystoupí na 16,6 procenta a že se v porovnání s předchozím měsícem zvýší o jedno procento.
Polsko má největší ekonomiku z postkomunistických zemí střední a východní Evropy. Ze zemí Visegrádské skupiny (V4) má obdobně vysokou inflaci jen Česko, kde za srpen míra inflace vystoupila na 17,2 procenta. Členy Visegrádské skupiny jsou vedle Polska a Česka ještě Maďarsko a Slovensko.
Míra inflace v Maďarsku za srpen vzrostla na 15,6 procenta. Na Slovensku, které jako jediná země visegrádské čtyřky je členem eurozóny, se srpnová míra inflace dostala na 14 procent. Ve všech zemích V4 jde o maxima za desítky let.
V
Inflace v eurozóně byla v září opět rekordní, může za to hlavně zdražování energií
30.09.2022
Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. V rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
V porovnání se srpnem je inflace vyšší o devět desetin procentního bodu a překonala i očekávání analytiků, kteří počítali s jejím růstem na 9,7 procenta. Údaje za celou Evropskou unii rychlý odhad neuvádí.
V
Unijní opatření na boj s drahými energiemi by se ještě mohla rozšířit, uvedl Síkela
26.09.2022
Do návrhu souboru opatření Evropské komise proti vysokým cenám energií by mohlo ještě přibýt prodloužení dočasného krizového rámce pro velké firmy a jednat se bude i o změně způsobu stanovení cen elektřiny. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to v neděli řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). O návrhu opatření mají v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku. Podle Síkely by se do něj do té doby mohla ještě některá opatření zapracovat.
Podle Síkely se nyní diskutuje o tom, že by se zvlášť určovala cena pro plynové elektrárny, kde elektřina vychází kvůli vysoké ceně plynu nejdráž, a zvlášť pro ostatní levnější zdroje. "To, o čem se teď jedná, je oddělení plynu a ostatních zdrojů. Cena by se počítala průměrem cen jednotlivých zdrojů a jejich objemem (podílem na celkové výrobě). Tím pádem by došlo k dramatickému snížení cen. Takže by byl zvlášť trh pro energii z plynu a zvlášť pro jiné zdroje, například uhlí," uvedl Síkela.
Podle ministra je v návrhu také například průlomové zastropování cen energií pro domácnosti i pro malé a střední podniky, které umožní pomoc velkému množství firem, aniž by bylo porušené unijní právo.
V