Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Kreml nevylučuje další přerušení dodávek plynovodem Nord Stream
05.09.2022
Rusko nevylučuje další přerušení dodávek plynu podmořským plynovodem Nord Stream 1 do Evropy. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova budou možná nutné další údržbové práce, protože nejsou k dispozici žádné technické rezervy. V pátek to uvedla agentura Interfax.
Ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil přerušení dodávek plynu tímto plynovodem na tři dny, a to do sobotního rána. Podle záznamů o rezervaci na přepravu suroviny by se dodávky měly v sobotu skutečně obnovit, protože rezervace jsou na úrovni před aktuální údržbou. Představují tak asi 20 procent kapacity plynovodu. Prozatímní obnovení dodávek potvrzují také aktuální údaje na webu společnosti Nord Stream AG, která plynovod provozuje.
"V provozu je pouze jedna turbína," řekl ale v pátek Peskov. Gazprom podle něj nemůže za to, že je ohrožena spolehlivost potrubí Nord Stream 1, které vede po dně Baltské moře.
Peskov už dříve uvedl, že Gazprom je schopen dostát svým závazkům, ale že Evropa firmě postavila do cesty "právní a technické překážky" kvůli sankcím souvisejícím s válkou na Ukrajině. Mluvil také o krizovém scénáři. Evropská unie považuje tvrzení Kremlu za záminku.
V
Velkoobchodní cena elektřiny v Německu za tři dny klesla přes polovinu
02.09.2022
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, za tři dny klesla o více než 50 procent. Při dnešním obchodování sestoupila až na 486 eur (zhruba 11.900 Kč) za megawatthodinu (MWh), zatímco v pondělí poprvé překonala 1000 eur za MWh. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Za poklesem podle analytiků stojí předpokládané kroky Evropské unie ke snížení cen energií. Cena elektřiny pro německý trh je ale navzdory tomuto poklesu pořád zhruba na desetinásobku sezonního průměru z posledních deseti let.
EU nyní zvažuje různá opatření ve snaze omezit růst nákladů na energie, který má negativní dopady na unijní ekonomiku. Drahá energie už vede k omezování produkce v řadě odvětví, například v ocelářství a výrobě hnojiv.
V
Česko je nejrychleji zadlužující se zemí unie
29.08.2022
Česko bylo loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie, schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Konstatuje to Nejvyšší kontrolní úřad ve zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu Česka za rok 2021.
Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v Evropské unii. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) za tento vývoj zkritizoval předchozí vládu. Vyjádření představitelů bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) ČTK zjišťuje.
V
Evropa shání plyn
26.08.2022
Energetická válka Ruska proti Evropě začala už loni na podzim. Největší exportér zemního plynu na kontinentu Gazprom tehdy přestal s dodávkami nad rámec dlouhodobých kontraktů a nenaplnil před zimou zásobníky.
Do Evropy místo toho začalo proudit více zkapalněného plynu (LNG) z USA a Kataru. Nicméně teprve vojenský vpád na Ukrajinu odběratele přesvědčil, že spoléhat se na levnější, ruský plyn byl strategický a geopolitický omyl. A představitelé Evropské komise i jednotlivých států v čele s Německem a Itálií (dva hlavní odběratelé ruského plynu v EU) začali připomínat hejna ptáků, kteří se rozlétli do všech koutů světa, aby dohnali ztracený čas.
V