Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Euro je na tom k dolaru nejhůře za posledních dvacet let
26.08.2022
Euro je zpět pod paritou s dolarem, kleslo až na 0,9928 dolaru, nejníže od roku 2002. Investoři se v obavách z recese odvracejí od rizikových transakcí a nakupují zejména americkou měnu, považovanou v takové situaci za bezpečnou. Dolaru nahrává i předpoklad pokračujícího zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech.
Jednotná evropská měna vůči dolaru kolem 17:50 středoevropského času ztrácela přes jedno procento a pohybovala se kolem 0,9936 dolaru. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, si připisoval 0,8 procenta na 109,03 bodu.
K poklesu kurzu eura přispělo i páteční oznámení, že ruská plynárenská společnost Gazprom na konci tohoto měsíce na tři dny zastaví dodávky plynu do Evropy přes plynovod Nord Stream 1. Investoři se obávají, že tento krok by mohl prohloubit energetickou krizi, která v posledních měsících zatěžuje Evropskou unii, a s ní i jednotnou evropskou měnu.
V
Česko se v žebříčku čerpání z EU fondů dostalo na čtvrté místo
22.08.2022
Česká republika v posledních měsících rychle stoupá v žebříčku čerpání evropských fondů, ke konci července se mezi členskými zeměmi dostala na čtvrté místo. Je to dosud nejvyšší dosažená pozice. Evropská komise na uskutečnění projektů do ČR poslala 81 procent vyčleněných peněz pro období 2014 až 2020, konkrétně 535 miliard korun. Ke konci června byla ČR v žebříčku sedmá z unijní sedmadvacítky. Vyplývá to z dnes zveřejněných informací ministerstva pro místní rozvoj (MMR).
Na hodnotu 80 a více procent se dostalo zatím jen pět států. V čerpání fondů byly podle nich ke konci července úspěšnější než ČR Irsko, Lucembursko a Finsko. Těsně za ČR se umístilo Portugalsko, které dostalo proplaceno 80,8 procenta vyčleněných financí. Polsko se dostalo na 79,8 procenta.
V
Cena emisních povolenek v EU se vyšplhala na rekordních 99,22 eura za tunu
22.08.2022
Cena emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhala na rekordních 99,22 eura (zhruba 2450 Kč) za tunu. Informovala o tom agentura Bloomberg. Upozornila, že elektrárny a továrny v EU nyní v důsledku omezených dodávek zemního plynu více využívají uhlí a ropu.
Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.
V
Inflace v eurozóně v červenci vystoupila na rekordních 8,9 procenta
19.08.2022
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad. Tento údaj Eurostat v rychlém odhadu neuváděl.
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ke konci července ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
Ceny energií v eurozóně se podle konečné zprávy Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,6 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. Zrychlil naopak růst cen potravin, a to na 9,4 procenta z 8,9 procenta.
V