Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Dodávky ruského zemního plynu do Evropy zůstávají stabilní
25.07.2022
Dodávky ruského plynu do Evropy zůstávají tento pátek ve srovnání s předchozím dnem převážně stabilní. Fyzický tok plynovodem Nord Stream 1 do Německa je zhruba na stejné úrovni, tok plynovodem Jamal směrem z Německa do Polska se mírně snížil. S odvoláním na údaje operátorů to uvedla agentura Reuters.
Podle internetových stránek společnosti Nord Stream AG fyzický tok plynovodem Nord Stream 1 ráno činil 29,2 milionu kilowatthodin za hodinu. Předchozí den to bylo kolem 29 milionů kilowatthodin za hodinu. Plynovod zajišťuje více než třetinu ruského vývozu plynu do Evropské unie, plynovod obnovil svůj provoz ve čtvrtek po desetidenní odstávce.
Dodávky plynovodem Nord Stream 1 ale zůstávají na 40 procentech kapacity, na této úrovni byly kvůli technickým problémům už před zahájením údržby. Nadále také přetrvávají obavy ze zastavení dodávek ruského plynu kvůli geopolitickému napětí.
V
Evropská komise zahájila právní kroky vůči Maďarsku
18.07.2022
Evropská komise zahájila právní kroky vůči Maďarsku, vadí jí diskriminační ceny pohonných hmot pro vozidla se zahraniční poznávací značkou. Podle pátečního oznámení Evropské komise je opatření Maďarska v rozporu s pravidly vnitřního trhu, komise proto zahájila vůči Maďarsku řízení o porušení povinností.
Nařízení v Maďarsku stanoví, že majitelé vozidel se zahraniční poznávací značkou nemohou využívat státní dotace. U čerpacích stanic tak tito občané jiných zemí Evropské unie platí vyšší ceny. Podle komise platí majitelé vozů s maďarskou poznávací značkou za palivo o 60 až 70 procent méně. Vláda premiéra Viktora Orbána zavedla slevu v souvislosti s vysokými cenami energií.
Komise vyzvala Maďarsko, aby dodržovalo pravidla volného pohybu zboží a osob v rámci EU, včetně dopravních služeb. Zejména v současné situaci je podle EK důležité, aby vnitřní trh fungoval a zmírnil dopad války na Ukrajině na ekonomiku. Individuální opatření na vnitrostátní úrovni a diskriminační pravidla nejsou podle komise řešením.
V
Evropa se stala největším odběratelem ropy z USA
18.07.2022
Evropa po šesti letech překonala Asii a stala se největším odběratelem americké ropy. Od ledna do května letošního roku odebrala v průměru 213,1 milionu barelů ropy, zatímco Asie 191,1 milionu barelů. Vyplývá to z nejnovějších statistických údajů, na které upozornila agentura Bloomberg. Naposledy byl dovoz americké ropy do Asie nižší než do Evropy v roce 2016, kdy Spojené státy zrušily zákaz vývozu.
Posun v obchodu s ropou zdůrazňuje, jak významně invaze ruských vojsk na Ukrajinu přesměrovala dodávky energií. Ve snaze přerušit financování "Putinovy války" uvalily USA a další země sankce na ruskou ropu. Výsledkem toho je, že více evropských zemí začalo dovážet ropu z USA, zatímco Rusko nabízí svoji ropu s výraznou slevou zemím, jako je Indie a Čína, které žádné zákazy nezavedly.
Vzhledem k tomu, že Evropa se snaží snížit závislost na ruských energiích a přeorientovat se na takzvanou sladší ropu, která má nahradit ropu z Ruska, je pravděpodobné, že dosavadní trend v obchodování s ropou vydrží, uvedl analytik společnosti Energy Aspects Christopher Haines.
V
Inflace v Maďarsku vystoupila na 11,7 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny
11.07.2022
Míra inflace v Maďarsku v červnu vystoupila na 11,7 procenta, což je o procentní bod více než v květnu. Informoval o tom maďarský statistický úřad, růst překonal odhady analytiků. Nejvíce se zvyšovaly ceny potravin, dražší je ale i zboží dlouhodobé spotřeby. Jen za červen se ceny v průměru zvýšily o 1,5 procenta.
Ekonomové s dalším růstem cen v Maďarsku počítali. V průměru však odhadovali, že inflace vystoupí na 10,9 procenta.
Maďarsko začalo už koncem loňského roku využívat zastropování cen pohonných hmot a letos platnost tohoto opatření prodloužilo. Teď má nejnižší inflaci z Visegrádské skupiny, jejíž součástí je i Česká republika, Polsko a Slovensko. Na začátku února maďarská vláda také snížila ceny základních potravin, například vepřového masa, oleje a mouky, na úroveň z poloviny loňského října.
V