Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Oslabování eura pokračuje, vůči dolaru je nejníže za dvacet let
08.07.2022
Rostoucí ceny energií a jejich možný nedostatek vyvolává obavy z recese a energetické krize v eurozóně. Poptávka po bezpečných aktivech vyhnala dolar na nová dvacetiletá maxima. Kolem 15:30 SELČ euro k dolaru odepisovalo 0,7 procenta na 1,0195 USD. Pod hranici 1,02 USD euro spadlo poprvé od prosince 2002.
Banka Goldman Sachs zvýšila svůj výhled cen zemního plynu. Úplné obnovení toku ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nordstream 1 už nepovažuje za nejpravděpodobnějším scénář. Analytici dále očekávají rychlé oživení cen ropy, neboť přetrvává omezená nabídka.
"Euro nezatěžuje pouze pouze hrozba, že nebudou dodávky plynu," uvedl analytik Moritz Paysen ze společnosti Berenberg. "Zátěž představují již tak vysoké náklady na energie. Ty jsou v Evropě mnohonásobně vyšší než v USA," dodal.
V
Polská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 6,5 procenta
08.07.2022
Polská centrální banka ve čtvrtek zvýšila základní úrok o půl procentního bodu na 6,5 procenta. Banka to uvedla na svém zasedání k měnové politice, kterou dál zpřísňuje kvůli vysoké inflaci.
Zvýšení úrokové sazby je podle agentury Bloomberg nižší, než čekali analytici. Banka totiž musí vyvažovat nutnost zvedat úroky oproti rostoucím obavám ze zpomalování ekonomiky.
Někteří ekonomové se domnívají, že Polsko by se letos mohlo dostat do technické recese, jak ekonomové nazývají alespoň dva mezičtvrtletní poklesy hrubého domácího produktu (HDP) po sobě. Vzhledem k vysoké inflaci ale většina z nich tvrdí, že další zpřísňování měnové politiky je nevyhnutelné.
Inflace v Polsku bude letos v rozmezí 13,2 až 15,4 procenta a v roce 2023 mezi 9,8 a 15,1 procenta, uvedla banka ve své dnešní projekci. HDP banka odhaduje na 3,9 až 5,5 procenta v letošním roce, na 0,2 až 2,3 procenta v roce 2023 a 1,0 až 3,5 procenta v roce 2024.
V
Inflace v Polsku zrychlila na 15,6 procenta. Je nejvyšší za čtvrt století
04.07.2022
Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v květnu zrychlil na 15,6 procenta ze 13,9 procenta v dubnu. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni za čtvrt století. Vyplývá to podle agentury Bloomberg z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil polský statistický úřad. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v červnu zvýšily o 1,5 procenta.
Inflace se nyní nachází vysoko nad cílovým rozpětím polské centrální banky, které činí 1,5 až 3,5 procenta. Polská centrální banka v červnu v rámci boje proti inflaci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na šest procent, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2008.
V
EU prodloužila do roku 2032 zrušení roamingových poplatků
01.07.2022
Zákazníci evropských telekomunikačních operátorů budou moci dalších deset let volat, posílat textové zprávy a připojit se k internetu ve všech zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (EHP) za stejné ceny jako doma. V tiskové zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK), která tak prodloužila bezplatný roaming do roku 2032. Zároveň oznámila s platností od 1. července další pravidla. Ta mají zaručit stejně kvalitní internet jako v domovské zemi, upozorňování na jinou než pozemní síť či zlepšený přístup k tísňovému volání v celé EU.
"Díky nařízení o roamingu jsme mohli všichni začít používat v zahraničí svůj mobilní telefon tak, jak jsme byli zvyklí z domova," uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. "Při svých cestách po EU proto můžeme bez příplatků telefonovat, posílat textové zprávy a používat internet. To je velmi hmatatelná výhoda, kterou nám přinesl náš jednotný evropský trh. Prodloužení platnosti těchto pravidel zachová konkurenceschopnost cen mezi operátory a umožní spotřebitelům využívat bezplatné roamingové služby dalších deset let," dodala.
Podle nových pravidel mají operátoři poskytující mobilní služby zajistit, aby spotřebitelé měli přístup k síti čtvrté generace (4G) nebo k pokročilejší 5G.
V