Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
EU prodloužila do roku 2032 zrušení roamingových poplatků
01.07.2022
Zákazníci evropských telekomunikačních operátorů budou moci dalších deset let volat, posílat textové zprávy a připojit se k internetu ve všech zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (EHP) za stejné ceny jako doma. V tiskové zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK), která tak prodloužila bezplatný roaming do roku 2032. Zároveň oznámila s platností od 1. července další pravidla. Ta mají zaručit stejně kvalitní internet jako v domovské zemi, upozorňování na jinou než pozemní síť či zlepšený přístup k tísňovému volání v celé EU.
"Díky nařízení o roamingu jsme mohli všichni začít používat v zahraničí svůj mobilní telefon tak, jak jsme byli zvyklí z domova," uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. "Při svých cestách po EU proto můžeme bez příplatků telefonovat, posílat textové zprávy a používat internet. To je velmi hmatatelná výhoda, kterou nám přinesl náš jednotný evropský trh. Prodloužení platnosti těchto pravidel zachová konkurenceschopnost cen mezi operátory a umožní spotřebitelům využívat bezplatné roamingové služby dalších deset let," dodala.
Podle nových pravidel mají operátoři poskytující mobilní služby zajistit, aby spotřebitelé měli přístup k síti čtvrté generace (4G) nebo k pokročilejší 5G.
V
Nezaměstnanost v Evropské unii zůstává na šesti procentech, nejnižší je v Česku
01.07.2022
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu podle sezonně přepočtených údajů činila 6,1 procenta, a zůstala tak na dubnové úrovni. Nejnižší nadále zůstává v Česku, kde se proti dubnu ale zvýšila o desetinu procentního bodu na 2,5 procenta. Ve čtvrtek o tom informoval statistický úřad Eurostat.
V 19 zemích eurozóny, které používají jednotnou evropskou měnu, se míra nezaměstnanosti o desetinu procentního bodu snížila a dosáhla 6,6 procenta. Loni v květnu byla nezaměstnanost v eurozóně na 8,1 procenta a v celé Evropské unii na 7,3 procenta.
V
Evropská unie a Norsko se dohodly na zvýšení dodávek norského plynu
24.06.2022
Evropská unie a Norsko se dohodly na posílení spolupráce s cílem zvýšit dodávky norského plynu do členských zemí unijního svazku. Vyplývá to ze společného prohlášení zveřejněného po dnešní schůzce místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse s norským ministrem ropy a energetiky Terjem Aaslandem. Řada evropských zemí se nyní potýká s poklesem dodávek plynu z Ruska.
Norsko a Evropská komise podle prohlášení "posílí spolupráci s cílem zajistit dodatečné krátkodobé i dlouhodobé dodávky plynu z Norska". "Existuje velký potenciál pro zvýšení prodeje do Evropy v roce 2022, které by na evropský trh přineslo dodatečnou energie kolem 100 terawatthodin," píše se rovněž v prohlášení.
V
Inflace v EU v květnu opět překonala rekord
20.06.2022
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho údajů po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.
V rámci 19 zemí eurozóny inflace proti dubnu vzrostla rovněž o sedm desetin bodu a dostala se na 8,1 procenta. Růst cen i nadále způsobují především dražší energie a nedostatek některých komodit.
Letošní růst cen výrazně převyšuje inflační údaje z loňského května, kdy na ekonomiku dopadala doznívající koronavirová omezení. V celé EU tehdy ceny vzrostly o 2,3 procenta, v zemích používajících euro o dvě procenta.
Největší podíl na meziroční inflaci měly v květnu v eurozóně energie (+3,87 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (+1,59 bodu) a služby (+1,46 bodu).
Nejnižší inflaci z členských zemí v květnu zaznamenaly Francie a Malta (shodně 5,8 procenta) následované Finskem (7,1 procenta). Nejvýše dosáhl meziroční růst cen v Estonsku (20,1 procenta), Litvě (18,5 procenta) a Lotyšsku (16,8 procenta). Ve 26 státech unie proti dubnu inflace vzrostla, klesla pouze v Nizozemsku.
V