Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Inflace v EU v květnu opět překonala rekord
17.06.2022
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho údajů po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.
V rámci 19 zemí eurozóny inflace proti dubnu vzrostla rovněž o sedm desetin bodu a dostala se na 8,1 procenta. Růst cen i nadále způsobují především dražší energie a nedostatek některých komodit.
Letošní růst cen výrazně převyšuje inflační údaje z loňského května, kdy na ekonomiku dopadala doznívající koronavirová omezení. V celé EU tehdy ceny vzrostly o 2,3 procenta, v zemích používajících euro o dvě procenta.
Největší podíl na meziroční inflaci měly v květnu v eurozóně energie (+3,87 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (+1,59 bodu) a služby (+1,46 bodu).
Nejnižší inflaci z členských zemí v květnu zaznamenaly Francie a Malta (shodně 5,8 procenta) následované Finskem (7,1 procenta). Nejvýše dosáhl meziroční růst cen v Estonsku (20,1 procenta), Litvě (18,5 procenta) a Lotyšsku (16,8 procenta). Ve 26 státech unie proti dubnu inflace vzrostla, klesla pouze v Nizozemsku.
V
Ceny benzinu a nafty v Německu se i přes nižší daň vrátily nad dvě eura za litr
13.06.2022
Jen několik dní mohli řidiči v Německu tankovat benzin a naftu pod dvě eura (49,40 Kč) za litr, nyní se cena i přes dočasné snížení daně na pohonné hmoty a navzdory nelibosti motoristů nad tuto hranici vrátila. Německý autoklub ADAC uvedl, že ačkoli existuje potenciál pro snížení cen, využívá petrochemický průmysl současné situace ke zvyšování zisků.
Vláda od začátku června na tři měsíce snížila daň na pohonné hmoty u benzinu o 29,55 centu (7,40 Kč) a u nafty o 14,04 centu (3,50 Kč), aby lidem kompenzovala dlouhodobě vysoké ceny energií. Snížením daně z pohonných hmot je automaticky nižší i daň z přidané hodnoty (DPH), což podle autoklubu znamená u benzinu dalších pět centů a u dieselu tři centy na litr.
V
Minimální mzda v Německu vzroste na 300 korun za hodinu
06.06.2022
Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 korun). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. V pátek o tom rozhodla dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.
Spolková vláda zvýšení schválila již v únoru. Kancléř Olaf Scholz před loňskými parlamentními volbami učinil z minimální hodinové mzdy 12 eur svůj ústřední slib.
Návrh zákona podle agentury DPA vychází z toho, že v současnosti více než šest milionů pracovníků v Německu pobírá mzdu nižší než 12 eur za hodinu. Heil upozornil, že ze zvýšení minimální mzdy budou těžit zejména ženy a obyvatelé východní části Německa. Pro mnohé bude podle něj tento krok zřejmě znamenat nejvýraznější nárůst mzdy v životě.
Spolkový svaz zaměstnavatelů, který reprezentuje podniky ze všech odvětví německé ekonomiky, ale zvýšení minimální mzdy kritizuje. Podle prezidenta svazu Rainera Dulgera federální vláda svým postupem porušuje dohody sjednané v roce 2015.
V Česku v současnosti činí minimální mzda 16 200 korun měsíčně, respektive 96,40 koruny za hodinu. Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje kvůli vysoké inflaci zvýšení minimální mzdy od července o 2000 korun, tedy o 12 procent.
V
Slovensko má nové kontrakty na nákup plynu, výrazně sníží závislost na Rusku
30.05.2022
Slovensko podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík v pátek řekl, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023. Podle něj do 10. července bude mít Slovensko v zásobnících dostatek plynu k pokrytí spotřeby do konce příští zimy. Slovensko bylo dosud značně závislé na dodávkách plynu i ropy z Ruska.
"Od 1. června bude realita taková, že jsme snížili závislost na ruském plynu o 65 procent. Ruský plyn budeme ovšem dál nakupovat, abychom co nejvíce naplnili zásobníky. Žádný plyn nenakupujeme dráž než ten z Ruska," řekl Sulík.
Státem ovládané slovenské plynárny SPP, které jsou největším dodavatelem plynu na Slovensku, podle Sulíka nakoupily norský plyn v objemu 32 procent roční spotřeby. Kromě toho SPP uzavřela dohody o nákupu zkapalněného zemního plynu (LNG), který pokryje dalších 34 procent spotřeby.
V