Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Polsko zrušením DPH rozpoutalo nákupní boom
14.02.2022
Čerpací stanice v Polsku mají v těchto dnech napilno. Tamní vláda se rozhodla bojovat s vysokou inflací tím, že od února snížila daň z přidané hodnoty u pohonných hmot z 23 procent na osm. Dále pak DPH úplně zrušila u řady základních potravin, třeba mléčných výrobků, zeleniny nebo ovoce. Opatření využívají kromě Poláků i Češi, Slováci nebo Němci, kteří sem teď jezdí výhodně nakupovat.
"Zrovna se do Polska chystáme, takže jsem zvědavý, nakolik se opatření projeví a zda ještě více ušetříme," uvedl minulou středu pro ČTK Jakub Helán z obce Ludgeřovice na Opavsku, která leží asi deset kilometrů od hranic s Polskem.
Jeho rodina jezdí na velké nákupy do sousední země už několik let, stejně jako řada dalších obyvatel příhraničí. "Bydlíme ve výběžku, jsme obklopeni Polskem. Do českého obchodu to máme 20 kilometrů, do nejbližšího polského města sedm. Jsem už zvyklá nakupovat tam vše. S potravinami je to stejné jako u nás, někdo slyší na cenu, někdo si vybírá kvalitu. Dá se tak velmi dobře nakoupit," přidala na Twitteru svoji zkušenost Lenka Cigánková. Teď tu lidé díky změnám DPH zboží pořídí ještě výrazně levněji.
V
Brusel schválil podmínky pro označení jádra a plynu za zelené investice
04.02.2022
Evropská komise ve středu schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států.
Rakousko proti rozhodnutí komise podá v příštích týdnech žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Uvedla to dnes rakouská ministryně pro klima Leonore Gewesslerová. K Rakousku se připojí také Lucembursko, informovala agentura APA. Vídeň právní kroky předem avizovala.
Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. Už v současnosti se však budou muset vejít do maximálních povolených hodnot produkce oxidu uhličitého.
V
Růst unijní ekonomiky v závěru roku zpomalil na 0,4 procenta
31.01.2022
Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,4 procenta, což je výrazné zpomalení proti třetímu čtvrtletí, kdy růst činil 2,2 procenta. Ve svém rychlém odhadu to v pondělí oznámil statistický úřad Eurostat. V meziročním srovnání pak tempo růstu hrubého domácího produktu zrychlilo na 4,8 procenta ze 4,1 procenta ve třetím kvartálu.
V eurozóně, tedy v devatenácti zemích platících eurem, tempo hospodářského růstu ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozímu tříměsíčnímu období zpomalilo na 0,3 z 2,3 procenta. Meziročně ale růst zrychlil, a to na 4,6 procenta z 3,9 procenta ve třetím čtvrtletí.
V
Koruna je k euru nejsilnější za více než 10 let
12.01.2022
Česká měna je k euru nejsilnější za více než deset let. V pátek zpevnila o sedm haléřů na 24,44 Kč/EUR. Vůči dolaru si polepšila o 16 haléřů na 21,54 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. K posilování koruně podle analytiků nadále pomáhá očekávané další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou.
Česká měna je nejsilnější od poloviny roku 2011, kdy se v jednu dobu obchodovala za 24,35 Kč/EUR, uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. „Silnější od doby vzniku eura už (koruna) byla pouze v polovině roku 2008, když na krátkou dobu prolomila hranici 24 korun za euro,“ dodal. Na začátku týdne se koruna k euru dostala na nejsilnější úroveň od poloviny října 2012, kurz pak dále vylepšovala. Od začátku letošního roku posílila vůči euru o 1,8 procenta a k dolaru o 1,5 procenta, upozornil analytik Purple Trading Jaroslav Tupý.
V