Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Jednorázové plasty v EU končí
12.07.2021
Plastová brčka, nádobí nebo tyčinky do uší z unijního trhu brzy nadobro zmizí. V červenci v rámci EU začala platit směrnice zakazující plastové výrobky na jedno použití. Členské státy měly dva roky na převedení nařízení do svých vlastních zákonů. Česko ovšem zůstalo pozadu a riskuje pokutu - zákon totiž stále čeká na projednání poslanci. Mnohé podniky přitom s vyřazením plastů stále ještě bojují.
Pražský restaurační koncept Manifesto odstranil plasty ze svého provozu už před třemi lety. "Tehdy jsme umožnili využívat jednorázové obaly z kompostovatelných materiálů, z papíru, příbory ze dřeva, žádná brčka," popisuje pro on-line deník Aktuálně.cz Radka Ondráčková. "Postupně se snažíme odbourávat jednorázové nádobí. Od roku 2019 čepujeme pivo a servírujeme veškeré nápoje do skla. Tím jsme za jeden rok ušetřili okolo 760 000 jednorázových kelímků z kukuřičného plastu. Vyzkoušeli jsme také ekologické příbory od Refork. Pro náš nový objekt Manifesto Anděl, který letos otevře, jsou již ve výrobě porcelánové talíře, které nahradí jednorázové nádobí při konzumaci na místě," dodává Ondráčková k firemní strategii.
V
Německou ekonomiku čeká silné oživení
09.07.2021
Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v červenci zhoršila více, než se čekalo. Zůstává ale relativně vysoko a v následujících šesti měsících se dál počítá se silným hospodářským oživením. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil německý institut ZEW. Jeho index důvěry klesl ve srovnání s květnem o 16,5 na 63,3 bodu.
Analytici v anketě agentury Reuters čekali, že důvěra klesne pouze o 4,6 na 75,2 bodu. V květnu byla nejvýše od února 2020. „Ekonomika se dál zotavuje,“ uvedl prezident institutu ZEW Achim Wambach. „Index hodnotící současnou situaci výrazně překonal pokles vyvolaný pandemií,“ dodal. Zmiňovaný dílčí ukazatel podle vnímání investorů a analytiků oproti předchozímu měsíci vystoupal na 21,9 bodu z červnových minus 9,1 bodu. Poprvé za dva roky se posunul do kladných hodnot. Analytici čekali, že posílí na pět bodů.
V
Evropské banky potěší své akcionáře možná už v září
02.07.2021
Evropská centrální banka chce povolit brzdy ohledně vyplácení dividend akcionářům komerčních bankovních domů. Šlápla na ně kvůli napjaté ekonomické situaci v době koronakrize. Zlepšující se výhled v důsledku postupujícího očkování ale otvírá šanci na uvolnění.
Mohlo by k němu dojít už koncem září, uvedla ve čtvrtek v Evropském parlamentu prezidentka ECB Christine Lagardeová. České banky by mohly na rozhodnutí ECB reagovat s určitým zpožděním.
V
Česko-německý byznys se po pandemii opět rozjede
23.06.2021
Němci nemají o Česku dostatek informací a Češi Německu vzhledem k naší společné minulosti plně nedůvěřují. Uvedl to německý velvyslanec v Praze Christoph Israng na Fóru Hospodářských novin.
Fórum neslo název The Czech Republic and Germany – Central European Partners on Bumpy Road (Středoevropští partneři na hrbolaté cestě). Podle Isranga jsou přesto česko-německé obchodní vztahy na skvělé úrovni, i když je do určité míry ovlivňuje společná historie. Obě strany by měly pracovat na dalším rozvoji společného partnerství. Utužování vzájemných vazeb zpomalila během loňského roku pandemie. „Ve střednědobém horizontu by ale na naší spolupráci neměla zanechat žádné výrazné jizvy,“ míní velvyslanec Israng.
V